Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Mamografický screening je jiný název pro screening rakoviny prsu. Viz také mamografie, screening.

Screeningová mamografie je metoda, která se v České republice používá ve screeningu rakoviny prsu. Jedná se o mamografii, která je prováděna za účelem screeningového vyšetření, tj. preventivně u žen, které nemají žádné příznaky karcinomu prsu. Viz také -grafie, screening, mamografie, karcinom prsu.

Mamografie je vyšetření prsu pomocí nízkoenergetického rentgenového záření. Mamografie se používá v programu screeningu rakoviny prsu. Pro vyšetření se používá tzv. měkké záření a dávky při mamografii patří k nejnižším v diagnostické radiologii. Bezpečnost mamografie nejlépe dokládá fakt, že dávka záření, kterou obdrží pacientka při screeningové mamografii, odpovídá záření, které žena přirozeně obdrží z přírodních zdrojů (tzv. přírodního pozadí) za dobu přibližně 10 dní. Odvozené přídavné jméno je mamografický, přístroj používaný k mamografickému vyšetření se nazývá mamograf. Viz také -grafie, screeningová mamografie.

Diagnostická kritéria jsou souborem příznaků a výsledků různých vyšetření, které se používají při diagnostice v běžné klinické praxi jako vodítko pro péči o jednotlivé pacienty. Diagnostická kritéria jsou obecně široká a musí odrážet různé rysy onemocnění (jejich heterogenitu) s cílem přesně identifikovat co nejvíce lidí s daným onemocněním. Vzhledem k této složitosti může být proces vývoje a validace diagnostických kritérií poměrně náročný. Viz také diagnostika.

Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM) se někdy používá ke klasifikaci duševních onemocnění. Zkratka DSM pochází z anglického výrazu Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders a často za ní následuje číslo (např. DSM-5), které udává verzi tohoto manuálu. Viz také diagnostika, duševní porucha.

Diagnostická metoda je metoda nebo vyšetření, které se používá k diagnostice nějakého onemocnění nebo stavu (např. úrazu). Příkladem diagnostických metod jsou různé zobrazovací metody, měření krevního tlaku, měření tělesné teploty apod. Viz také diagnostika.

Diagnostická operace se někdy provádí, pokud má lékař podezření na přítomnost zhoubného nádoru. Tento chirurgický zákrok pomáhá určit, zda se skutečně jedná o nádorové buňky. Během diagnostické operace je provedena biopsie, tzn. je odebrán vzorek tkáně z podezřelého místa v těle. Odebraný vzorek pod mikroskopem prozkoumá patolog, který může potvrdit či vyvrátit diagnózu, případně určit typ zhoubného nádoru nebo i jeho klinické stadium. Diagnostická operace se provádí například při podezření na rakovinu varlat: chirurg při ní provede řez v oblasti třísel, aby se dostal k „podezřelému“ varleti a mohl je blíže prozkoumat. Ve většině případů lze na první pohled rozpoznat, zda se jedná o zhoubný nádor. V nejasných případech je ještě během operace provedena biopsie a odebraná tkáň je ihned prozkoumána pod mikroskopem. Díky tomu je možné okamžitě určit, zda je nádor nezhoubný (benigní) nebo zhoubný (maligní). Pokud se potvrdí podezření na zhoubný nádor varlete, nemocné varle je obvykle hned a celé odstraněno. Viz také diagnostika, stagingová operace.