Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Dědičné onemocnění je onemocnění, které je geneticky zapříčiněno (např. familiární adenomatózní polypóza, cystická fibróza nebo různé svalové dystrofie) či podmíněno (např. některé typy zhoubných nádorů). Viz také genetická porucha.

Typ dědičnosti je způsob, jakým se nějaký znak nebo i genetická porucha přenáší z jedné generace na druhou. Konkrétními příklady jsou autozomálně dominantní, autozomálně recesivní či pohlavně vázaná dědičnost. Na typu dědičnosti záleží, zda (a pokud ano, jak) se daná vlastnost nebo genetická porucha projeví u členů konkrétní rodiny.

Dědičný nádorový syndrom je typ dědičného onemocnění, při kterém je riziko vzniku určitých typů zhoubných nádorů vyšší než u běžné populace. Dědičné nádorové syndromy jsou způsobeny mutacemi (změnami) v určitých genech, které se přenášejí z rodičů na děti. U dědičného nádorového syndromu se v rodinách mohou vyskytovat určité „vzorce“ nádorových onemocnění, jako například výskyt stejného typu zhoubného nádoru u blízkých příbuzných (například u matky, dcery a sestry), vznik zhoubného nádoru v raném věku nebo výskyt dvou nebo více typů zhoubných nádorů u jedné osoby. Příklady dědičných nádorových syndromů jsou Cowdenové syndrom, HBOC syndrom, Liův–Fraumeniho syndrom či Lynchův syndrom. Viz také dědičné onemocnění, nádor, syndrom.

Dědičné metabolické poruchy (DMP) neboli vrozené metabolické vady jsou metabolické poruchy, které jsou podmíněné geneticky (dědičně). Jedná se o poměrně různorodou skupinu několika stovek dědičných onemocnění, z nichž většina je způsobena defekty (vadami, poruchami) genů, které kódují enzymy zapojené do různých metabolických drah. U velké části dědičných metabolických poruch pak vznikají zdravotní potíže v důsledku hromadění látek, které jsou toxické nebo narušují normální fungování organismu jako celku. Příklady dědičných metabolických poruch jsou argininemie, citrulinemie, deficit biotinidázy, deficit CACT, deficit CPT I, deficit CPT II, deficit LCHAD, deficit MCAD, deficit VLCAD, fenylketonurie, glutarová acidurie typu I, homocystinurie, hyperfenylalaninemie, izovalerová acidurie či leucinóza. Viz také dědičné onemocnění, metabolické poruchy, metabolismus, porucha.

Plísňové onemocnění je jiný název pro mykózu.

Onemocnění jater je zastřešující pojem pro jakékoli onemocnění nebo poruchu, která způsobuje nesprávnou funkci jater – od mírných odchylek až po vážná onemocnění, která časem mohou vést až úplnému selhání tohoto životně důležitého orgánu. Různými onemocněními jater se zabývá hepatologie, což je podobor gastroenterologie. Konkrétními příklady onemocnění jater jsou virová hepatitida, jaterní absces, jaterní cirhóza, hepatocelulární karcinom apod. Viz také játra.

Nádorové onemocnění je jiný název pro zhoubný nádor. Viz také nádor.

Kardiovaskulární onemocnění je jiný název pro srdečně-cévní onemocnění. Viz také kardiovaskulární.

Onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae je správnější název pro tzv. hemofilové infekce. Jedná se o jakékoli onemocnění způsobené bakterií Haemophilus influenzae. Některá z těchto onemocnění (pokud se například infekce dostane do ucha) mají mírný průběh, zatímco jiná (například při infekci krevního řečiště) jsou velmi závažná. Lze se nechat naočkovat proti onemocnění způsobenému Haemophilus influenzae typu b. Viz také Haemophilus influenzae, Haemophilus influenzae typu b.

Revmatická onemocnění, revmatismus neboli revma jsou onemocnění pohybového aparátu, kloubů, páteře, šlach, svalů a vazů. Na rozdíl od tzv. degenerativních onemocnění, které přicházejí s věkem a opotřebováním pohybového aparátu (tzv. artróza), jsou revmatická onemocnění zánětlivého rázu a podstatně rychleji směřují k poruchám hybnosti a viditelným změnám na kloubech a páteři.