Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Cyklus chemoterapie je pojem používaný v onkologii. Jedná se o období, kdy je podávána chemoterapie (typicky několik dní), následované obdobím klidu (bez léčby, typicky 2–3 týdny) – a to se několikrát opakuje. V období klidu se tělo může zotavit z vedlejších účinků chemoterapie. Viz také chemoterapie, chemoterapeutický režim.

Lokální chemoterapie je forma protinádorové léčby, při níž je lék proti rakovině (např. 5-fluorouracil) nanášen na kůži ve formě speciální masti. Viz také lokální, chemoterapie.

Kombinovaná chemoterapie je protinádorová léčba, při níž se používá více chemoterapeutik současně. Různé účinné látky totiž působí na nádorové buňky v různých fázích buněčného cyklu; kombinace léků proto zvyšuje šanci, že budou zničeny všechny nádorové buňky. Viz také chemoterapie, chemoradioterapie, chemoterapeutický režim.

Chemoterapie v obecném slova smyslu je léčba onemocnění (chemickými) látkami, které zabíjejí původce tohoto onemocnění (třeba i mikroorganismus). V užším slova smyslu se však výraz „chemoterapie“ užívá v kontextu protinádorové léčby, kdy cílem chemoterapeutik je zlikvidovat nádorové buňky. Odvozené přídavné jméno je chemoterapeutický. Viz také terapie a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz chemoterapie, chemoterapeutický apod.

Hypertermická intraperitoneální chemoterapie neboli HIPEC (zkratka pochází z anglického názvu hyperthermic intraperitoneal chemotherapy) je zjednodušeně řečeno výplach břišní dutiny zahřátým roztokem, který obsahuje chemoterapeutika. HIPEC se využívá při některých operacích u pacientů ze zhoubnými nádory, které se rozšířily dovnitř břicha, tj. intraabdominálně. HIPEC se často používá v kombinaci s cytoredukční chirurgií (CRS), tedy po odstranění co největšího množství nádorové tkáně chirurgickým zákrokem. Zahřátý roztok obsahující protinádorové léky je bezprostředně po CRS podáván tenkou hadičkou přímo do břišní dutiny. Cílem tohoto postupu je zlikvidovat zbývající („neviditelné“) nádorové buňky. Viz také hypertermie, intra-, peritoneum, chemoterapie.

Paliativní chemoterapie se někdy používá u onkologických pacientů, jejichž zhoubný nádor je natolik pokročilý, že jej již nelze vyléčit. Hlavním cílem paliativní léčby (obecně) je zlepšit kvalitu života. Paliativní chemoterapie má některé výhody (zmírnění příznaků, zmírnění bolesti, možné zpomalení růstu nádoru a prodloužení délky života), ale i nevýhody (vedlejší účinky). Viz také paliativní, chemoterapie.

Intravezikální chemoterapie je forma protinádorové léčby, při níž je lék proti rakovině podáván přímo do močového měchýře (tedy nikoli polykáním tablet, injekcí do krevního oběhu apod.). Lék je podáván tenkou hadičkou (katétrem) skrze močovou trubici až do močového měchýře. Intravezikální chemoterapie se používá zejména u pacientů s neinvazivním karcinomem močového měchýře – tedy v případech, kdy zhoubný nádor postihuje pouze sliznici a ještě se nestačil rozšířit hlouběji, tedy do svalové vrstvy ve stěně močového měchýře. Viz také intravezikální, chemoterapie, intravezikální léčba.

Cyklotymie se řadí mezi tzv. perzistentní afektivní poruchy. Pod pojmem cyklotymie se rozumí alespoň dva roky trvající nestabilita nálady s lehce se projevujícími manickými a depresivními fázemi. Mezi nimi se mohou (ale nemusejí) objevovat fáze s „normální“ náladou.

Močovinový cyklus je označení pro cyklický sled biochemických reakcí, při kterém vzniká močovina. Močovinový cyklus je v lidském těle nezbytný k vylučování odpadních látek obsahujících dusík (například amoniaku). V rámci tohoto cyklu (viz obrázek) vzniká z ornitinu biochemickou reakcí (za účasti enzymu ornitintranskarbamylázy) citrulin, dalšími dvěma reakcemi pak vzniká arginin. Z argininu se pak odštěpí močovina (vyloučí se močí) a obnoví se ornitin. Tímto způsobem – tedy přeměnou na močovinu – tělo vylučuje většinu amoniaku, který vzniká v játrech při odbourávání aminokyselin. Obrázek: Močovinový cyklus – schematický nákres. (Zdroj: Harnstoffzyklus, Lukas Ignucz, DocCheck, by BioRender.com (2023); převzato z https://app.biorender.com/biorender-templates; licencováno pod CC BY-NC-SA 3.0.) Viz také močovina.

Porucha menstruačního cyklu je jakákoli odchylka od normální, pravidelné menstruace. Závažnost těchto odchylek může být velmi různá. Rozlišujeme přitom: Poruchy menstruačního rytmu: amenorea – vynechání menstruačního krvácení, oligomenorea – málo časté menstruační krvácení, polymenorea – příliš časté menstruační krvácení.   Poruchy intenzity a délky menstruačního krvácení: hypomenorea – příliš slabé menstruační krvácení, hypermenorea – příliš silné menstruační krvácení, menoragie – příliš silné a příliš dlouhé menstruační krvácení, metroragie – krvácení mimo menstruační cyklus. Viz také porucha, menstruační cyklus.