Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Anorganické sloučeniny jsou látky, které obvykle neobsahují uhlík*. Na rozdíl od organických sloučenin se anorganické sloučeniny často skládají pouze z několika atomů. Mezi anorganické sloučeniny se řadí zejména: nekovové anorganické sloučeniny – např. voda či amoniak, kovy a jejich sloučeniny – např. hořčík, zinek, železo a jejich sloučeniny, anorganické kyseliny – např. kyselina dusičná, dusitá, fosforečná, chlorovodíková či sírová, anorganické zásady – např. hydroxid draselný či hydroxid sodný, anorganické soli – např. chlorid sodný, hydrogenuhličitan sodný či hydroxyapatit. * Poznámka: Existují i některé výjimky. Například oxid uhličitý, oxid uhelnatý, uhličitan či hydrogenuhličitan jsou považovány za anorganické sloučeniny – a přitom všechny tyto látky uhlík obsahují. Viz také sloučenina, organické sloučeniny.

Purinové sloučeniny nebo jen zkráceně puriny jsou látky, jejichž chemická struktura obsahuje dva charakteristické „kruhy“ tvořené atomy uhlíku a dusíku. Řadí se mezi ně nejen purinové nukleotidy, ale i některé další látky, jako je např. kofein či kyselina močová. Puriny se ve zvýšené míře nacházejí v některých potravinách, zvláště pak v mase a masných výrobcích. V těle se rozkládají za vzniku kyseliny močové, která je vylučována močí. Vysoká hladina kyseliny močové v těle může způsobit dnu. Obrázek: Příklady purinových sloučenin. (Zdroj: Charlesy, Public domain, via Wikimedia Commons) Viz také sloučenina.

Organické sloučeniny jsou látky, jejichž základními stavebními kameny jsou uhlík* a vodík – ačkoli v jejich struktuře se často vyskytují i některé další chemické prvky, jako je zejména kyslík, dusík, síra, fosfor, chlor, jod apod. Organické sloučeniny jsou v přírodě velmi rozšířené a jsou zcela nepostradatelné ve všech živých organismech, protože tvoří základní stavební kameny proteinů, sacharidů, lipidů i nukleových kyselin. * Poznámka: Zdaleka ne všechny sloučeniny obsahující uhlík jsou považovány za organické. Uhlík obsahují i některé anorganické sloučeniny, jako například oxid uhličitý, oxid uhelnatý, uhličitan či hydrogenuhličitan. Viz také organický, sloučenina, anorganické sloučeniny.

Sloučenina je látka, která se skládá ze dvou nebo více různých chemických prvků spojených tzv. chemickou vazbou (ta je na obrázcích obvykle znázorňována jako jednoduchá, dvojitá či trojitá „čára“ spojující dvě „kuličky“ – atomy). Příklady sloučenin: voda (H2O) – skládá se z atomů vodíku a kyslíku, adenosintrifosfát – skládá se z uhlíku, dusíku, kyslíku, fosforu a vodíku, různé aminokyseliny, mastné kyseliny a monosacharidy (jako základní stavební kameny proteinů, lipidů a sacharidů, což jsou také sloučeniny, ale strukturně složitější), a mnoho dalších látek. Viz také atom, molekula a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz sloučenina, sloučeniny apod..

Sloučeniny šestimocného chromu je souhrnné označení pro velkou skupinu sloučenin, které různým materiálům dodávají některé užitečné vlastnosti, jako je odolnost proti korozi, dlouhá životnost či tvrdost. Bylo však prokázáno, že jsou karcinogenní. Sloučeniny šestimocného chromu se hojně využívají jako inhibitory koroze, ale také při výrobě některých barviv, při povrchové úpravě kovů a chromování, výrobě nerezové oceli apod. K profesionální expozici těmto sloučeninám může dojít při vdechování prachu, mlhy nebo výparů obsahujících šestimocný chrom, případně při kontaktu s očima nebo kůží. Mezi odvětví s největším počtem pracovníků vystavených vysokým koncentracím sloučenin šestimocného chromu v ovzduší patří kovozpracující průmysl (včetně broušení či svařování nerezové oceli). Viz také sloučenina, chrom.

Těkavé organické sloučeniny neboli VOC (zkratka pochází z anglického názvu volatile organic compounds) jsou látky, které se při pokojové teplotě nebo vyšší snadno odpařují a uvolňují do ovzduší. Některé VOC jsou řazeny mezi karcinogeny, tzn. podílejí se na vzniku zhoubných nádorů. Mezi nejznámější VOC se řadí benzen, formaldehyd a toluen. Viz také organické sloučeniny.