Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Anaerobní metabolismus je typ látkové přeměny (metabolismu), při níž tělo vytváří energii odbouráváním sacharidů za nepřítomnosti kyslíku. Tento typ metabolismu je nastartován v případě, kdy plíce nedokážou do krevního oběhu dodávat dostatek kyslíku, aby pokryly požadavky svalů na energii. Tělo využívá anaerobní metabolismus obvykle pouze po krátké časové úseky, například při sprintu, zvedání těžkých břemen (včetně činek v posilovnách) apod. Když není v krevním oběhu dostatek kyslíku, glukóza se nemůže úplně rozložit na oxid uhličitý a vodu, jako je tomu v případě aerobního metabolismu. Místo toho vzniká kyselina mléčná, která se může hromadit ve svalech a způsobovat jejich dočasnou bolest po námaze. Viz také aerobní metabolismus, anaerobní, metabolismus.

Anaerobní znamená „bez kyslíku“ (O2). Například: anaerobní bakterie – přežívají a rostou tam, kde není kyslík; například se jim může dařit v lidské tkáni, která je poraněná a neproudí do ní krev bohatá na kyslík; anaerobní bakterie způsobují některá infekční onemocnění, jako je například tetanus; anaerobní metabolismus – odbourávání glukózy za nepřítomnosti kyslíku; apod. Opakem anaerobního je aerobní.

Metabolismus kostí je jiný název pro přestavbu kosti. Viz také metabolismus, kosti.

Poruchy metabolismu je jiný název pro metabolická onemocnění. Viz také porucha, metabolismus.

Metabolismus léčiva (angl. drug metabolism) je přeměna léčiva v těle na jiné látky. Některá léčiva jsou v těle metabolickými dráhami přeměněna na jiné látky (tzv. metabolity), které mohou být farmakologicky neaktivní, nebo se jejich farmakologická aktivita liší od aktivity původního léčiva. Některá léčiva – tzv. proléčiva – jsou záměrně podávána ve farmakologicky neaktivní formě, a teprve metabolickou přeměnou v organismu z nich vzniká farmakologicky aktivní léčivo. Viz také metabolismus, léčivá látka, farmakokinetika.

Aerobní metabolismus je typ látkové přeměny (metabolismu), při níž tělo vytváří energii odbouráváním sacharidů, aminokyselin a mastných kyselin za přítomnosti kyslíku. Aerobní metabolismus slouží k trvalé produkci energie pro nejen pro pohyb, ale i pro další tělesné funkce. Příklady tělesných aktivit, při nichž se využívá aerobní metabolismus, jsou chůze, běh nebo jízda na kole v „pohodovém“ tempu. Viz také anaerobní metabolismus, aerobní, metabolismus.

Energetický metabolismus je proces výroby energie z živin, přičemž „jednotkou“ energie jsou molekuly ATP. Metabolismus zahrnuje řadu vzájemně propojených metabolických drah, které mohou fungovat v přítomnosti nebo nepřítomnosti kyslíku: při aerobním metabolismu (tedy za přítomnosti kyslíku) vzniká odbouráním jedné molekuly glukózy mnohem více molekul ATP než při anaerobním metabolismu (tedy bez přítomnosti kyslíku). Viz také metabolismus.

Metabolismus tuků je jiný název pro metabolismus lipidů. Viz také metabolismus, tuky.

Metabolismus proteinů je souhrnné označení pro jakoukoli metabolickou přeměnu proteinů v živém organismu, tedy i v lidském těle. Řadí se sem: katabolické procesy – štěpení proteinů a polypeptidů na menší jednotky (oligopeptidy a nakonec aminokyseliny); anabolické procesy – v případě lidského organismu tvorba proteinů z aminokyselin, neboli proteosyntéza. Viz také metabolismus, proteiny.

Metabolismus je soubor všech biochemických reakcí, které se odehrávají uvnitř živého organismu, tedy i v lidském těle. Jde o spletitý komplex metabolických drah a vzájemně navazujících reakcí, které lze zhruba rozdělit na: katabolické reakce – rozklad složitějších látek (proteinů, tuků a glykogenu) nebo přijatých živin, anabolické reakce – tvorba a ukládání složitějších látek (proteinů, tuků a glykogenu). Odvozené přídavné jméno je metabolický. Viz také metabolit a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz metabolismus, metabolický apod.