Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Akutní horská nemoc je soubor zdravotních obtíží, které mohou postihnout horolezce, turisty, lyžaře nebo cestovatele ve vysokých nadmořských výškách, obvykle nad 2500 m n. m. Akutní horská nemoc je způsobena nižším tlakem vzduchu a sníženým obsahem kyslíku ve vzduchu. Čím rychleji člověk vystoupá do vysoké nadmořské výšky, tím je pravděpodobnější, že se u něj příznaky akutní horské nemoci objeví. Nejlepším způsobem, jak předejít akutní horské nemoci, je stoupat postupně. Výstup do výšky 3000 m n. m. by měl ideálně trvat několik dní. Nad touto hranicí se doporučuje stoupat velmi pomalu – nejlépe tak, aby se nadmořská výška, ve které člověk přespává, nezvýšila o více než 300 až 500 metrů za noc. Zvýšené riziko vzniku akutní horské nemoci hrozí, pokud člověk: běžně žije na úrovni moře nebo blízko ní, a příležitostně cestuje do vysoké nadmořské výšky, nemoc již někdy v minulosti prodělal, vystoupá příliš rychle, není na vyšší nadmořskou výšku aklimatizován, během probíhající aklimatizace konzumuje alkohol nebo jiné návykové látky, má zdravotní potíže se srdcem, nervovým systémem nebo plícemi. Viz také akutní.

Akutní medicína je lékařský obor, který se zaměřuje na diagnózu a léčbu akutních stavů a úrazů, které vyžadují okamžitou lékařskou pomoc. Akutní medicína je praktikována buď ve specializovaných nemocničních oddděleních (viz urgentní příjem), nebo v terénu zásluhou zdravotnických záchranářů. Viz také medicína (lékařství), intenzivní medicína.

Akutní poškození ledvin, akutní postižení ledvin neboli AKI (zkratka pochází z anglického názvu acute kidney injury) je náhlé zhoršení funkce ledvin, což se projeví nárůstem množství močoviny a kreatininu v krvi, sníženou produkcí moči nebo obojím. AKI bylo dříve označováno jako „akutní selhání ledvin“. Jednou z možností léčby AKI je náhrada funkce ledvin. Viz také akutní, ledviny, chronické onemocnění ledvin.

Akutní stav v souvislosti s lékařstvím je náhlý nebo naléhavý zdravotní stav, kterému je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Většina akutních stavů vyžaduje lékařskou péči. Viz také akutní.

Akutní srdeční selhání je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžité lékařské vyšetření a léčbu. Obvykle je nutná hospitalizace. Akutní srdeční selhání může být způsobeno nově vzniklým problémem, který však při včasném lékařském zásahu může být úspěšně léčitelný. Viz také akutní, srdeční selhání.

Akutní standardní lůžková péče je zdravotní péče, která je poskytována pacientům: s náhlým onemocněním nebo náhlým zhoršením chronické nemoci, které vážně ohrožují jeho zdraví, ale nevedou bezprostředně k selhávání životních funkcí, nebo za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně, nebo za účelem včasné léčebné rehabilitace. Viz také akutní, lůžková péče.

Akutní bronchitida je akutní zánět průdušek, nejčastěji virového původu. Hlavním příznakem akutní bronchitidy je kašel, dalšími příznaky mohou být vykašlávání hlenu, pískání na hrudi, dušnost, horečka či bolest na hrudi. Infekce může trvat až deset dní, kašel může přetrvávat i několik týdnů po odeznění infekce. Viz také akutní, zánět průdušek, chronická bronchitida.

Akutní kašel je kašel, který trvá méně než tři týdny. Viz také akutní, kašel, subakutní kašel, chronický kašel.

Akutní selhání ledvin je starší označení pro akutní poškození ledvin. Viz také akutní, ledviny.

Akutní léčba deprese je první fáze léčby deprese. V této fázi se lékař soustředí na to, aby se pacient dostal do remise. Akutní léčba většinou trvá 6–12 týdnů, ale prakticky trvá tak dlouho, dokud není dosaženo remise. Pod úplnou remisí se v tomto smyslu rozumí období alespoň dvou měsíců, kdy se nevyskytnou závažné depresivní příznaky. Viz také akutní, pokračovací léčba deprese, udržovací léčba deprese.