Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

SA uzel je jiný název pro sinoatriální uzel.

AV uzel je jiný název pro atrioventrikulární uzel.

Sinoatriální uzel neboli SA uzel (lat. nodus sinuatrialis) je řídící součástí převodního systému srdečního. Je tvořen shlukem specializovaných buněk, který má přibližně velikost olivové pecky. Sinoatriální uzel lze zjednodušeně označit za „centrální hodiny“ nebo „přirozený pacemaker“ lidského srdce, neboť udává srdeční rytmus. Viz také atrioventrikulární uzel.

Atrioventrikulární uzel neboli AV uzel (lat. nodus atrioventricularis) je součástí převodního systému srdečního. Podobně jako sinoatriální uzel se podílí na šíření vzruchů po srdci. AV uzel se nachází ve spodní části síňového septa a přenáší elektrické impulsy ze síní do komor. AV uzel je poměrně malý: jeho rozměry jsou přibližně 1 × 3 × 5 mm. Viz také atrioventrikulární, sinoatriální uzel.

Inhibitory sinusového uzlu jsou léky, které se používají při léčbě srdečního selhání. Viz také inhibitor.

Sentinelová lymfatická uzlina nebo jen zkráceně sentinelová uzlina (v onkologii) je první lymfatická uzlina, do které se pravděpodobně rozšíří nádorové buňky z primárního nádoru, neboť se jedná o regionální lymfatickou uzlinu nacházející se nejblíže tomuto nádoru. Při šíření zhoubného nádoru se nádorové buňky s vysokou pravděpodobností objeví nejprve v sentinelové lymfatické uzlině, a teprve poté se rozšíří do dalších lymfatických uzlin. Předpokládá se, že sentinelové lymfatické uzliny jsou cílovými orgány, do kterých primárně metastázují nádorové buňky ze zhoubného nádoru. Například při operaci karcinomu prsu bývají vyšetřovány i lymfatické uzliny nacházející se poblíž zhoubného nádoru. Je-li sentinelová uzlina zasažena zhoubným nádorem, je nutné vyšetřit i další lymfatické uzliny. Viz také lymfatické uzliny, regionální lymfatické uzliny.

Spádové lymfatické uzliny je jiný název pro regionální lymfatické uzliny.

Lymfatické uzliny (lat. nodi lymphatici) jsou součástí lymfatického systému, kde tvoří jeden z typů lymfatické tkáně. Jedná se o miniaturní orgány (o velikosti okolo 10 mm), které jsou tvořeny specializovaným typem pojivové tkáně, vzdáleně připomínajícím volně uspořádanou síť. V této síti jsou zachyceny lymfocyty a některé další typy buněk, které jsou důležité pro správné fungování imunitního systému. Lymfatické uzliny se řadí mezi tzv. sekundární lymfatické orgány. U některých onemocnění se lymfatické uzliny mohou zvětšit nebo i zanítit. Tyto změny lymfatických uzlin jsou pozorovány jak u banálních infekcí, tak u život ohrožujících onemocnění (zejména zhoubných nádorů). Viz také regionální lymfatické uzliny, sentinelová lymfatická uzlina.

Plicní uzel je abnormální útvar, který se někdy může vytvořit v plíci. Plicní uzly jsou ve většině případů nezhoubné (benigní), tzn. nevedou ke vzniku rakoviny plic. V některých případech však mohou poukazovat na zhoubný nádor. Plicní uzly lze odhalit pomocí některých zobrazovacích metod, jako je zejména rentgenové vyšetření nebo výpočetní tomografie (CT). Viz také plíce.

Regionální lymfatické uzliny neboli spádové lymfatické uzliny jsou lymfatické uzliny, která odvádějí lymfu z okolí nějakého konkrétního místa v těle. Tento pojem se používá například: v onkologii – spádové lymfatické uzliny odvádějí lymfu z okolí zhoubného nádoru (nacházejí se v tzv. odtokové oblasti tohoto nádoru), v infekčním lékařství – spádové lymfatické uzliny odvádějí lymfu z okolí místa, kudy do těla pronikl choroboplodný zárodek, apod. Viz také lymfatické uzliny, sentinelová lymfatická uzlina.