Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

PCR test je obecně vyšetření na přítomnost určité části genetické informace pomocí: polymerázové řetězové reakce (PCR) – používá se pro detekci určitého úseku DNA, polymerázové řetězové reakce s reverzní transkripcí (RT-PCR) – používá se pro detekci určitého úseku RNA. PCR test se používá: v infekčním lékařství – k detekci mikroorganismu (virus, bakterie apod.) ve vyšetřovaném vzorku (krev, výtěr z krku apod.), v lékařské genetice – k hledání určitých změn v genu nebo chromozomu (obecně genomu) konkrétního člověka, což může pomoci buď odhalit genetickou predispozici k nějakému onemocnění, nebo i diagnostikovat stávající onemocnění, které vzniklo v průběhu života v důsledku postupně se hromadících mutací (například některé typy leukemie nebo i jiné zhoubné nádory). Viz také polymerázová řetězová reakce, polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí.

RT-PCR je zkratka pro polymerázovou řetězovou reakci s reverzní transkripcí.

PCR je zkratka pro polymerázovou řetězovou reakci. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují zkratku PCR.

Multiplexová PCR je laboratorní metoda sloužící k vytvoření mnoha kopií několika různých sekvencí (úseků) nukleové kyseliny (DNA nebo RNA) ze vzorku, který obsahuje velmi malé množství této nukleové kyseliny. Jedná se o pozměněné provedení polymerázové řetězové reakce (PCR), které umožňuje pomnožit (odborným výrazem amplifikovat) více než jednu vybranou sekvenci DNA nebo RNA. To může být výhodné třeba při testování vzorků, které odebrali praktičtí lékaři svým pacientům s podezřením na infekční onemocnění způsobená některým z respiračních virů. Pomocí správně nastavené multiplexové PCR lze v jediné zkumavce například zjistit, zda se jedná o chřipkový virus typu A, typu B, respirační syncyciální virus (RSV) nebo lidský metapneumovirus. To je výhoda oproti „tradiční“ PCR, při níž by byly potřeba čtyři zkumavky (viz schéma níže). Obrázek: Srovnání tradiční PCR a multiplexové PCR. Při tradičně prováděné polymerázové řetězové reakci (PCR) (vlevo) je v každé zkumavce přítomen jeden pár primerů, který umožňuje detekovat jednu konkrétní sekvenci (úsek) DNA nebo RNA. Pro detekci čtyř různých sekvencí bychom tak potřebovali čtyři různé zkumavky. Při multiplexové PCR (vpravo) jsou všechny čtyři páry primerů přítomny v jediné zkumavce. Takové uspořádání – pokud je multiplexová PCR správně nastavena – je efektivnější, neboť může v jediné zkumavce například detekovat čtyři různé patogeny, což výrazně ušetří čas, spotřebovaný materiál i peníze. (Zdroj: ÚZIS ČR) Viz také multi-, polymerázová řetězová reakce.

Test protilátek proti viru SARS-CoV-2, imunologický test neboli rapid test je založen na detekci protilátek (IgA, IgG, IgM), které si lidské tělo vytvoří proti viru způsobujícímu onemocnění COVID-19. Nejedná se tedy o testování přítomnosti viru samotného, k tomu slouží PCR test. V případě testu protilátek se o nepřímý důkaz infekce (probíhající nebo již proběhlé, v závislosti na typu detekovaných protilátek). Prediktivní hodnota tohoto testu je ovlivněna více faktory, např. mírou imunitní odpovědi nebo časem, který uplynul od prvního setkání s virem. Protilátky jsou obvykle detekovatelné až několik dnů od prvních příznaků nemoci. Imunologické testy proto lze použít u jedinců s rozvinutým onemocněním, případně k důkazu toho, že se organismus s virem někdy v minulosti setkal. Pozitivní výsledek takového testu tedy neznamená, že je vyšetřená osoba aktuálně pozitivní nebo nemocná. Na tomto typu testu byla založena i studie kolektivní imunity SARS-CoV-2-CZ-Preval, která proběhla v ČR na přelomu dubna a května 2020 a jejímž cílem bylo zjistit, kolik osob z populace prodělalo nákazu virem SARS-CoV-2, aniž měly příznaky nebo byly diagnostikovány PCR testem. Viz také PCR test.

Imunologický test (na protilátky proti viru SARS-CoV-2) je jiný název pro test protilátek proti viru SARS-CoV-2.

Provokační testy při diagnostice alergií spočívají v tom, že lékař pacienta za přísně kontrolovaných podmínek vystaví kontaktu s alergenem. Rozlišujeme dva hlavní typy: lékové provokační testy, potravinové provokační testy. Viz také alergie, provokační test (obecně).

Provokační test při diagnostice astmatu spočívá v tom, že lékař pacienta za přísně kontrolovaných podmínek nechá pacienta inhalovat látku, která způsobuje zúžení průdušek, případně jej vystaví tělesné zátěži; snahou je vyvolat v průduškách stav obdobný tomu, kterým pacient trpí při akutních astmatických záchvatech. Viz také provokační test (obecně).

Lékový provokační test je jeden typ provokačního testu při diagnostice alergií. Jak již jeho název napovídá, používá se při podezření na alergii na léky. Lékař za přísně kontrolovaných podmínek vystaví pacienta kontaktu s podezřelým lékem, ať už formou některého kožního testu, nebo lék aplikuje na spojivku, do nosu nebo jej nechá pacienta vdechovat.

Potravinový provokační test je jeden typ provokačního testu při diagnostice alergií. Jak již jeho název napovídá, používá se při podezření na potravinovou alergii. Pacient nejprve podezřelou potravinu úplně vyřadí z jídelníčku (minimálně na dva týdny), potom její množství podle lékařova doporučení postupně zvyšuje, lékař sleduje reakce na tuto potravinu.