Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

HPA osa je zkrácený název pro hypothalamo-hypofýzo-nadledvinovou osu.

Hypothalamo-hypofýzo-nadledvinová osa neboli HPA osa (zkratka HPA pochází z anglického názvu hypothalamic-pituitary-adrenal axis) je souhrnné označení pro tři vzájemně komunikující oblasti v těle: hypothalamus, hypofýzu a nadledviny. HPA osa ovlivňuje některé tělesné funkce a reakce, přičemž tou nejvýznamnější je reakce na stres. Stručný popis fungování HPA osy je následující (viz také obrázek níže): Hypothalamus vylučuje kortikotropin uvolňující hormon (CRH), který stimuluje („povzbuzuje“) hypofýzu – přesněji řečeno adenohypofýzu – k vylučování adrenokortikotropního hormonu (ACTH). ACTH putuje krevním řečištěm, až se dostane do nadledvin, kde stimuluje vylučování kortizolu. Jakmile hladina kortizolu v krvi dosáhne určité úrovně, zablokuje se tím uvolňování CRH z hypothalamu, a následně i uvolňování ACTH z adenohypofýzy. Snížení hladin CRH a ACTH pak vede ke snížení hladiny kortizolu. Tento regulační mechanismus je označován jako negativní zpětná vazba. Hypothalamo-hypofýzo-nadledvinová osa je konkrétním příkladem hypothalamo-hypofyzární osy. Obrázek: Hypothalamo-hypofýzo-nadledvinová osa – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také hypothalamus, hypofýza, nadledviny.

Hypothalamo-hypofyzární osa je složitější typ zpětnovazebného regulačního mechanismu, tj. způsobu řízení množství určitého hormonu, který má být produkován a uvolňován. V různých hypothalamo-hypofyzárních osách hrají roli takzvané „nadřazené“ hormony (mívají koncovku -tropin), které jsou produkovány ve dvou oblastech mozku: v hypothalamu (ten je součástí mezimozku) a v hypofýze (neboli podvěsku mozkovém). Konkrétním příkladem hypothalamo-hypofyzární osy je tzv. hypothalamo-hypofýzo-nadledvinová osa. Viz také hypothalamus, hypofýza, hypothalamo-hypofyzární systém, zpětnovazebné regulační mechanismy.

OSAS je zkratka pro „syndrom obstrukční spánkové apnoe“ (z anglického názvu obstructive sleep apnoea syndrome) neboli obstrukční spánkovou apnoi.

OSA je zkratka pro obstrukční spánkovou apnoi.

Neurosarkoidóza jedním z několika typů sarkoidózy. Neurosarkoidóza se vyznačuje přítomností granulomů v centrálním nervovém systému (mozek, mícha a hlavové nervy). Jedná se o dlouhodobé (chronické) onemocnění centrálního nervového systému, které se vyznačuje zánětem v jedné nebo více z jeho oblastí. Tento zánět může způsobit zničení obalu (myelinu), který obklopuje a chrání nervová vlákna (axony). Toho poškození pak může vážně narušit přenos nervových impulzů z centrálního nervového systému, což může způsobit omezení nebo úplnou ztrátu některých tělesných funkcí. Viz také neur(o)-, sarkoidóza.

Pyosalpinx je abnormální stav, kdy se ve vejcovodu nahromadí hnis. Pyosalpinx se nejčastěji vyskytuje jako komplikace hlubokého pánevního zánětu, avšak může být způsoben i jinými typy infekcí (například kapavkou nebo tuberkulózou). Nejčastěji se vyskytuje u žen ve věku 20 až 40 let.

Hydrosalpinx je abnormální stav, kdy se konec vejcovodu naplní tekutinou a zduří (oteče), což může způsobit neplodnost. K otoku a ucpání dochází nejčastěji na konci vejcovodu, kde se spojuje s vaječníkem (viz nálevka vejcovodu), což po ovulaci brání vajíčku dostat se do vejcovodu, kde by za normálních okolností mohlo být oplodněno spermií.

Monosacharidy představují skupinu strukturně nejjednodušších sacharidů. Existuje poměrně velké množství monosacharidů, těmi nejznámějšími jsou glukóza, fruktóza či galaktóza. Obrázek 1: Velmi zjednodušené znázornění tří různých monosacharidů formou různě zbarvených „kuliček“: glukóza (Glc), fruktóza (Fru) a galaktóza (Gal). (Zdroj: Státní zdravotní ústav) Společnou vlastností monosacharidů je jejich sladkost, proto se řadí mezi cukry. V lidském střevě se vstřebávají pouze monosacharidy. Ty můžeme přijímat samostatně stravou (což není úplně ideální) nebo si je v průběhu trávení tělo štěpí ze strukturně složitějších sacharidů (tak by to ideálně mělo být). Z chemického hlediska se jednoduché monosacharidy vyznačují tím, že mají nerozvětvenou „kostru“ tvořenou atomy uhlíku, na které se nachází jedna karbonylová skupina (atom uhlíku je tzv. dvojnou vazbou navázán na atom kyslíku: C=O) a na každém zbývajícím uhlíku je jedna hydroxylová skupina (atom kyslíku a vodíku: –OH). Obrázek 2: Příklady monosacharidů, včetně znázornění jejich chemické struktury. (Zdroj: Choutkaj, CC BY-SA 4.0 https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0, via Wikimedia Commons) Viz také sacharidy.

Oligosacharidy jsou sacharidy, které se skládají z tří až deseti monosacharidových jednotek (pro zjednodušení si je můžeme představit jako „kuličky“ či „korálky“). Existuje poměrně velké množství oligosacharidů – na obrázku jsou znázorněny jen dva příklady z mnoha dalších možností. Obrázek: Velmi zjednodušené znázornění dvou různých oligosacharidů (rafinóza a stachyóza): různě zbarvené „kuličky“ představují monosacharidy glukózu (Glc), fruktózu (Fru) a galaktózu (Gal). (Zdroj: Státní zdravotní ústav) Viz také sacharidy.