Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

LDL-cholesterol je jiný název pro lipoprotein o nízké hustotě (LDL).

LDL receptor je protein zanořený v plazmatické membráně na povrchu buňky (tzv. transmembránový receptor), který zprostředkovává endocytózu („pohlcování“) lipoproteinů o nízké hustotě. Některé mutace v genu pro LDL receptor mohou mít za následek velmi vysokou hladinu LDL, potažmo familiární hypercholesterolemii. Viz také LDL, receptor.

Lipoprotein o nízké hustotě neboli LDL (zkratka pochází z anglického názvu low-density lipoprotein) je jedním z mnoha typů lipoproteinů. Částice LDL jsou někdy označovány jako „zlé“ lipoproteiny, popř. LDL-cholesterol nebo „zlý“ cholesterol, protože jejich zvýšená koncentrace je rizikovým faktorem pro rozvoj nebo další zhoršování aterosklerózy. Viz také HDL, lipoproteiny, lipoprotein (a).

„Zlý“ cholesterol je lidové označení pro lipoprotein o nízké hustotě (LDL).

HDL-cholesterol je jiný název pro lipoprotein o vysoké hustotě (HDL).

„Hodný“ cholesterol je lidové označení pro lipoprotein o vysoké hustotě (HDL).

Celkový cholesterol je hodnota získaná při laboratorním vyšetření krve, obvykle v rámci tzv. lipidového profilu. Jedná se o celkové množství cholesterolu, které se nachází v různých typech lipoproteinů. Obecně by celkový cholesterol neměl přesahovat zhruba 5 mmol/l (milimolů na litr). Doporučené hodnoty se však u různých skupin populace mírně liší. Viz také cholesterol.

Cholesterol je látka tukové povahy, která se přirozeně vyskytuje v lidském těle a má v něm řadu důležitých funkcí. Cholesterol je mimo jiné potřebný k tvorbě steroidních hormonů (např. estrogenů nebo testosteronu), vitaminu D a žlučových kyselin. Je také důležitým stavebním prvkem buněčných membrán a lipoproteinů. Lidský organismus cholesterol částečně vytváří (syntetizuje) sám, částečně jej přijímá v potravě. Cholesterol se nachází v potravinách živočišného původu, jako je maso, vnitřnosti, vaječný žloutek, máslo, mléko a mléčné výrobky. Obrázek: Zjednodušeně znázorněná chemická struktura cholesterolu. Konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku nebo vodíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Příliš vysoký příjem cholesterolu v potravě je rizikovým faktorem pro vznik srdečně-cévních onemocnění. Současné vědecké poznatky však ukazují, že cholesterol přijímaný potravou ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi jen částečně, a to zejména u lidí s genetickou predispozicí ke zvýšené hladině cholesterolu (hypercholesterolemii). Důležitější než obsah cholesterolu je proto celkové množství zkonzumovaných tuků a jejich kvalita – tedy to, jaké mastné kyseliny jsou v těchto tucích obsaženy. Přesto stále platí doporučená hodnota konzumace maximálně 300 mg cholesterolu denně. Viz také LDL, HDL.