Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Čelní mozkový lalok nebo jen zkráceně čelní lalok (lat. lobus frontalis cerebri) je velká přední část každé mozkové hemisféry (jinými slovy, každý člověk má dva čelní laloky). Čelní laloky tvoří přibližně třetinu objemu lidského mozku. Poškození čelního laloku způsobuje celkové poruchy myšlení, oslabení iniciativy a spontánnosti, různé poruchy osobnosti, případně i ochrnutí (je-li poškozena zadní část čelního laloku). Obrázek: Mozkové hemisféry – schematický nákres. V levé části obrázku jsou znázorněny čtyři hlavní mozkové laloky. V pravé části obrázku jsou vyznačeny levá a pravá mozková hemisféra, rýhy a závity. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozkové laloky, mozkové hemisféry.

Spánkový mozkový lalok nebo jen zkráceně spánkový lalok (lat. lobus temporalis cerebri) je postranní část každé mozkové hemisféry, která se nachází před týlním lalokem (jinými slovy, každý člověk má dva spánkové laloky). Ve spánkovém laloku se odehrává interpretace sluchových podnětů z vnitřního ucha, je tedy nezbytně důležitý pro sluch. Obrázek: Mozkové hemisféry – schematický nákres. V levé části obrázku jsou znázorněny čtyři hlavní mozkové laloky. V pravé části obrázku jsou vyznačeny levá a pravá mozková hemisféra, rýhy a závity. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozkové laloky, mozkové hemisféry.

Mozkový lalok (lat. lobus cerebri) je část mozkové hemisféry. Největší a nejznámější mozkové laloky jsou čelní lalok, temenní lalok, spánkový lalok a týlní lalok. Obrázek: Mozkové hemisféry – schematický nákres. V levé části obrázku jsou znázorněny čtyři hlavní mozkové laloky. V pravé části obrázku jsou vyznačeny levá a pravá mozková hemisféra, rýhy a závity. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozek, lalok.

Týlní mozkový lalok nebo jen zkráceně týlní lalok (lat. lobus occipitalis cerebri) je zadní část každé mozkové hemisféry, která se nachází za temenním lalokem (jinými slovy, každý člověk má dva týlní laloky). V týlním laloku se odehrává interpretace zrakových podnětů ze sítnice, je tedy nezbytně důležitý pro vidění. Obrázek: Mozkové hemisféry – schematický nákres. V levé části obrázku jsou znázorněny čtyři hlavní mozkové laloky. V pravé části obrázku jsou vyznačeny levá a pravá mozková hemisféra, rýhy a závity. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozkové laloky, mozkové hemisféry.

Temenní mozkový lalok nebo jen zkráceně temenní lalok (lat. lobus parietalis cerebri) je velký lalok v každé mozkové hemisféře, který se nachází pod temenní kostí (jinými slovy, každý člověk má dva temenní laloky). Poškození temenního laloku může způsobit například apraxii. Obrázek: Mozkové hemisféry – schematický nákres. V levé části obrázku jsou znázorněny čtyři hlavní mozkové laloky. V pravé části obrázku jsou vyznačeny levá a pravá mozková hemisféra, rýhy a závity. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozkové laloky, mozkové hemisféry.

Mozkový edém je jiný název pro otok mozku. Viz také mozek, edém.

Střední mozek (lat. mesencephalon) je první ze tří oblastí mozkového kmene. Nachází se mezi mezimozkem (vpředu) a Varolovým mostem (dole). Střední mozek souvisí se zrakem, sluchem, motorikou, spánkem a bděním, ostražitostí a regulací teploty. V oblasti středního mozku se k mozkovému kmeni připojují dva páry hlavových nervů (okohybný a kladkový). Viz také mozek.

Koncový mozek (lat. telencephalon) je jednou ze čtyř hlavních částí mozku a tvoří asi 83 % jeho celkové hmoty. Koncový mozek je tvořen dvěma mozkovými hemisférami. Obrázek: Centrální nervový systém – schematický nákres. Koncový mozek je znázorněn v horní části obrázku. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozek.

Mozkové pleny jsou meningy nacházející se v oblasti mozku.

Ischemická cévní mozková příhoda (iCMP) je jedním ze dvou „hlavních“ typů cévní mozkové příhody. Při iCMP je v mozku narušen krevní oběh. Příčinou je obvykle krevní sraženina (trombus), která zablokuje některou z tepen zásobujících mozek. Tato krevní sraženina se může vytvořit (a často se i vytváří) mimo samotný mozek, např. v krční tepně nebo v srdci, a krevním řečištěm je pak zanesena do mozku, kde zablokuje některou z jeho cév. Krevní sraženina však může vzniknout i přímo v mozku. V obou případech je důsledek stejný: nervové buňky nejsou dostatečně zásobovány kyslíkem a živinami, a proto odumírají. V závislosti na tom, která oblast mozku je postižena, se pak vyskytují určité neurologické příznaky, mezi které může patřit např. jednostranné ochrnutí, poruchy řeči nebo zraku. Viz také ischemie, cévní mozková příhoda, hemoragická cévní mozková příhoda.