Typický přístup pečujících se dá vyjádřit jako snaha zvládnout vše do poslední chvíle vlastními silami. Často až na samé hranici vyčerpání si pečující připouští nutnost požádat o pomoc nebo volí pobytovou sociální službu.
Čím dříve ale začne rodina situaci řešit, tím déle může péči doma zvládnout. Na co při plánování péče nezapomínat?
1. Zjistěte si informace
Je velice náročné přiznat si, že demence vstoupila do života právě vaší rodině. Čím dříve ale takový fakt přijmete a pochopíte, že stav nemocného se bohužel nebude zlepšovat, tím lépe zvládnete naplánovat vše potřebné.
Začněte tím, že si zjistíte maximum informací. O nemoci, o dostupných službách, o zkušenostech druhých. Zorientovat se v tom, v jaké realitě se pohybuji, je naprosto klíčové. Můžete využít internet, obrátit se na různé poradny, svépomocné skupiny nebo se zeptat lidí ve vašem okolí, kteří řeší nebo řešili podobnou situaci jako vy. Čím více budete vědět, tím méně věcí vás nepříjemně překvapí.
2. Odpovězte si na otázku: Co zvládnu?
Pokud je to možné, promluvte si otevřeně se svými blízkými o tom, jak se kdo do péče zapojíte. V počátku nemoci nemusí být zásadně náročná, ale je jisté, že se bude stávat čím dál tím náročnější. Pokud si dobře nastavíte systém od samého počátku, tím lépe vše zvládnete.
Pokud rodinu nemáte, zkuste se poohlédnout po službách, které vám s nejrůznějšími úkony mohou pomoci. Říká se jim terénní pečovatelské služby. Můžete promyslet možnost využít služby denních stacionářů nebo třeba dobrovolníků, kteří by s vaším blízkým trávili nějaký čas a vy jste tak měli aspoň nějaký čas na sebe. Je to důležité.
Nad Alzheimerovou nemocí nebo jinou formou demence nemůžete vyhrát. Je důležité uvědomit si realitu, správně rozložit síly a pokud možno nejít na hranici sebeobětování. Takový přístup končí vyčerpáním nebo nemocí.
3. Co si přeje můj blízký?
Pokud je to možné, mluvte otevřeně se svým blízkým o tom, jak si on sám představuje péči. Pokud to již možné není, zkuste se na celou situaci dívat za pomoci otázky: „Kdyby mohl/a, co by si přál/a?“
Není v lidských silách vždy všemu vyhovět, ale vždy má smysl se o to pokusit. Jednou na místě toho, kdo bude potřebovat pomoc a nebude o ní schopen rozhodnout, můžeme být i my sami.
4. Hledejte kvalitní služby
Většina z nás si pro své nejbližší i pro sebe sama přeje co nejkvalitnější službu. Jak ji poznat? Zkuste získat reference od lidí, kteří podobnou situaci řeší a podobným kolečkem hledání si sami prošli. Hledejte na internetu a běžte se do zařízení, jehož služby zvažujete, podívat.
Vnímejte nejmenší detaily. Jak se k vám chová vedení nebo sociální pracovník? Cítíte se na místě dobře? Máte pocit, že dostáváte srozumitelné a dostatečně podrobné informace? Jak na vás působí prostředí? Nepodceňujte první dojem a své pocity. Hodně napoví.
A znovu si položte otázku: „Líbilo by se tady našemu blízkému nebo mě samotnému?“
Není vždy jednoduché kvalitní službu najít, ale opět platí, čím dřív situaci řeším, tím větší prostor na výběr mám.
5. Respekt, empatie, laskavost
Respekt, empatie a laskavost jsou naprostým základem. Nezapomínejte na ně směrem k vašim blízkým ani směrem k sobě samým. Situace, kterou řešíte, není jednoduchá pro nikoho. Způsobuje spoustu stresu, bolesti, smutku a může vynést na povrch i spoustu neřešených problémů z minulosti.
Pokud je to jen trochu možné, zkuste vždy pracovat s maximální ohleduplností, nevracet se do minulosti víc, než je nutné a být laskaví na straně jedné, ale pragmatičtí realisté na straně druhé. A především, nebojte si říct o pomoc.
Respekt, empatie a laskavost jsou naprostým základem. Nezapomínejte na ně směrem k vašim blízkým ani směrem k sobě samým. Situace, kterou řešíte, není jednoduchá pro nikoho. Způsobuje spoustu stresu, bolesti, smutku a může vynést na povrch i spoustu neřešených problémů z minulosti.
Pokud je to jen trochu možné, zkuste vždy pracovat s maximální ohleduplností, z minulosti čerpat hlavně to hezké, co jste společně zažili a pominout to zlé. Nevracet se do minulosti víc, než je nutné, být laskaví na straně jedné, ale pragmatičtí a realističtí na straně druhé. A především, nebojte se říct si o pomoc.
