Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Ztráta chuti k jídlu je jiný název pro nechutenství.

Chuťové buňky jsou specializovaným typem receptorových buněk, které se nacházejí v chuťových pohárcích. Prostřednictvím chuťových buněk dokážeme rozlišovat pět hlavních chutí: slanou, kyselou, hořkou, sladkou a umami (chuť vývarů a vařeného masa). Viz také chuť, buňka, chuťové pohárky, jazykové papily.

Chuť je jeden ze smyslů. Rozlišujeme pět základních chutí: kyselou, slanou, hořkou, sladkou a umami (někdy popisovaná jako „lahodná“ či „delikátní“ chuť, kterou má např. maso, ale i glutamát). Jakou má co chuť, vnímá člověk prostřednictvím chuťových papil na jazyku. Odvozené přídavné jméno je chuťový. Obrázek: Přibližně vyznačené oblasti jazyka, ve kterých je vnímáno pět základních chutí: sladká, slaná, hořká, kyselá a umami. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také smysl, jazykové papily, chuťové pohárky a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz chuť.

Chuťové papily (lat. papillae gustatoriae) jsou jedním ze dvou typů jazykových papil. Chuťové papily obsahují chuťové pohárky. Mezi chuťové papily se řadí: houbovité papily (papillae fungiformes), listovité papily (papillae foliatae), hrazené papily (papillae vallatae). Viz také chuť, papila, mechanické papily, jazykové papily.

Chuťové pohárky jsou útvary, které se nacházejí ve sliznici ústní dutiny a hltanu. Průměrný dospělý člověk má 2 000 až 10 000 chuťových pohárků. S přibývajícím věkem chuťové pohárky ztrácíme (jinými slovy, děti mají více chuťových pohárků než dospělí). Drtivá většina chuťových pohárků se nachází na povrchu jazyka, konkrétně v jazykových papilách (několik dalších se nalézá v zadní části měkkého patra, na vnitřní straně tváří, v zadní části hltanu a na hrtanové příklopce). Chuťové pohárky obsahují specializovaný typ receptorových buněk, označovaných jako chuťové buňky. Viz také jazykové papily, chuť.

Otrava jídlem je lidové označení pro alimentární intoxikaci. Viz také otrava.

Ztráta vědomí je okamžik, ve kterém nastává bezvědomí. Pojmy „ztráta vědomí“ a „bezvědomí“ jsou však v běžné řeči často vzájemně zaměňovány.

Ztráta libida neboli porucha sexuální touhy je jednou ze sexuálních dysfunkcí. Vyznačuje se sníženou sexuální touhou, která trvá nejméně šest měsíců. Typický je trvalý nebo opakovaný nedostatek (nebo úplná absence) sexuálních fantazií a touhy po sexuální aktivitě. Viz také libido, sexuální dysfunkce.