Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Znovu se objevující infekční nemoci (angl. reemerging infectious diseases) jsou již známá infekční onemocnění, jejichž zvýšená incidence nebo jejich znovuobjevení se v populaci souvisí se změnou procesu šíření nákazy (např. záškrt, černý kašel). Viz také infekční onemocnění, nové infekční nemoci.

Informační systém infekčních nemocí (ISIN) slouží k získávání epidemiologických údajů o výskytu pacientů s infekčními onemocněními (mj. i pacientů s COVID-19). Jde o univerzální systém, jehož účelem je získávání informací o výskytu infekčních onemocnění k posouzení vývoje epidemiologické situace na území ČR, ke sledování zdravotního stavu obyvatelstva a k řízení poskytovaní zdravotní péče. Za účelem sledování onemocnění COVID-19 byly do systému doplněny nové moduly sloužící pro zadávání dat ze strany krajských hygienických stanic, laboratoří a nemocnic starajících se o hospitalizované pacienty. Vznikající data jsou využita jak pro popisnou analýzu situace, tak jako jeden ze vstupů epidemiologických modelů COVID-19 v ČR. ISIN se tak stal ústředním informačním systémem pro sběr dat o výsledcích testů a pacientech s pozitivním výsledkem na přítomnost viru SARS-CoV-2. Statistickou jednotkou v systému je vybrané infekční onemocnění. Hlásí se potvrzené onemocnění, podezření z onemocnění, nosičství, úmrtí. Tyto povinnosti jsou upraveny zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem hlášení nejsou některá závažná infekční onemocnění sledovaná jinými samostatnými informačními systémy a registry. Jedná se o onemocnění tuberkulózou (dg. A15–A19), infekce přenášené převážně sexuálním stykem (dg. A50–A64, viz sexuálně přenosné infekce) a onemocnění virem lidské imunodeficience (dg. B20–B24). Samostatný informační systém mají také akutní respirační infekce (ARI) a chřipce podobná onemocnění (ILI).

Nové infekční nemoci (angl. emerging infectious diseases) jsou: infekční onemocnění vyvolaná nově identifikovanými infekčními agens nebo novými kmeny či druhy již známých mikroorganismů (např. HIV/AIDS, COVID-19, lymeská borrelióza), nová infekční onemocnění vzniklá změnou nebo vývojem již známého infekčního agens (např. antigenní shift u chřipkového viru typu A), známá infekční onemocnění, která se šíří na novém území (např. západonilská horečka). Viz také infekční onemocnění, znovu se objevující infekční nemoci.

Šestá nemoc je virové infekční onemocnění, které se vyskytuje téměř výlučně u dětí ve věku od 6 měsíců do 2 let. Jakmile se na kůži objeví vyrážka, nemoc prakticky končí a zanechává doživotní ochranu.

Sexuálně přenosné nemoci je jiný název pro sexuálně přenosné infekce. Viz také přenos infekce.

Infekční astma je jednou z forem nealergického astmatu. Infekční astma se rozvíjí po virových nebo bakteriálních infekcích dýchacích cest (bronchitida), plic (pneumonie) či vedlejších nosních dutin (sinusitida). Infekce mohou rovněž zhoršovat zánětlivou reakci typickou pro astma i přecitlivělost průdušek. Viz také infekce, astma.

Infekční lékařství je jiný název pro infektologii. Viz také infekce, lékařství.

Nespecifická prevence v souvislosti s nějakým infekčním onemocněním je takové preventivní opatření, které brání infekci nejen tímto konkrétním onemocněním, ale případně i infekci některými dalšími patogeny. Příklady: Nákaze virovou hepatitidou A – ale také břišním tyfem, cholerou apod. – lze předcházet vysokým standardem osobní hygieny, zdravotní výchovou, zásobováním nezávadnou pitnou vodou a potravinami apod. Nákaze SARS-CoV-2 – ale také mnoha dalším akutním respiračním infekcím – lze předcházet nošením roušky či respirátoru, dodržováním bezpečné vzdálenosti od osob, o kterých nevíme, zda jsou nakaženy apod. Viz také nespecifický, prevence, infekce, specifická prevence.

Celulitida v souvislosti s infekčním lékařstvím (angl. cellulitis) je infekce a následný zánět podkožního vaziva. Projevuje se zarudnutím, bolestí a otokem postižené oblasti. Nejčastější příčinou celulitidy je bakteriální infekce. Celulitidu často způsobují bakterie, které jsou přirozenou součástí kožní mikrobioty (například streptokoky skupiny A nebo Staphylococcus aureus) – pokud proniknou povrchem kůže a dostanou se do podkožních vrstev. Příčinou celulitidy však může být i plísňová infekce. Obrázek: Celulitida na levém bérci. (Zdroj: By RafaelLopez at the English-language Wikipedia, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3224876) Viz také celulitida (v dermatologii).

Minimální infekční dávka neboli MID (zkratka pochází z anglického názvu minimum infective dose) je minimální množství choroboplodných zárodků určitého typu, které musí proniknout do těla hostitele, aby mohly vyvolat dané infekční onemocnění. Viz také infekční dávka.