Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Zánět hrtanu neboli laryngitida je obvykle způsoben infekcí. Zánět hrtanu obvykle sám odezní přibližně po týdnu, aniž by vyžadoval jakoukoli léčbu. Mezi hlavní příznaky laryngitidy patří ochraptělost až ztráta hlasu, bolest v krku, horečka, kašel či neustálé nutkání k odkašlávání. Ve většině případů je laryngitida způsobena virovou infekcí, což se může projevit typickými příznaky nachlazení. Laryngitidu může způsobit i přílišné namáhání hlasivek. Laryngitida způsobená těmito faktory se označuje jako akutní laryngitida a její příznaky obvykle odezní do týdne. Někdy je laryngitida způsobena jinými faktory, jako je například kouření, alergie či nadměrná konzumace alkoholu. V takovém případě mohou příznaky trvat déle a hovoříme o chronické laryngitidě. Viz také zánět, hrtan.

Zánět hrtanové příklopky neboli epiglotitida bývá až na vzácné výjimky způsoben bakteriální infekcí. Jedná se o vysoce akutní, život ohrožující onemocnění. Do doby, než se rozšířilo očkování proti Haemophilus influenzae typu b, se epiglotitida poměrně běžně vyskytovala u dětí věku 2 až 6 let. V České republice se toto onemocnění vyskytuje už jen zřídka, a to díky úspěšnému očkovacímu programu. U dospělých je epiglotitida rovněž vzácná, ale může se vyskytnout v důsledku infekce Haemophilus influenzae typu B nebo i jinými bakteriemi, zejména pokud člověk nepodstoupil doporučená očkování. U malých dětí je epiglotitida téměř vždy způsobena infekcí Haemophilus influenzae typu B. Ostatní infekční agens se vyskytují zejména u dospělých; jako původci epiglotitidy u dospělých byly mimo jiné popsány streptokoky skupiny A a Streptococcus pneumoniae. Viz také zánět, hrtanová příklopka.

Hrtanová příklopka (lat. epiglottis) je součástí hrtanu. Je to tenká elastická chrupavka přibližně ve tvaru listu, která je pokryta sliznicí a její hlavní funkcí je zabránit vniknutí potravy do dýchacích cest. Během dýchání zůstává hrtanová příklopka otevřená a propouští vzduch do průdušnice. Během polykání se hrtanová příklopka uzavírá, aby zabránila vdechnutí potravy; spolknuté tekutiny nebo potrava tak místo toho putují jícnem do žaludku (viz také trávicí trakt). Viz také hrtan.

Hrtan neboli larynx (lat. larynx) je součástí horních dýchacích cest. Podílí se jednak na dýchání, jednak na tvorbě hlasu, neboť se v něm nacházejí hlasivky. Na hrtan navazuje průdušnice. Obrázek: Struktura hrtanu – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také hltan (lat. pharynx) a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz hrtan.

Zánět šlachy neboli tendinitida nejčastěji vzniká v důsledku nadměrného namáhání šlachy nebo jejího poranění, často i při sportu. Často se vyskytuje na šlachách loktů, zápěstí, prstů, stehen, ale může postihovat i jiné šlachy v těle. Viz také zánět, šlachy.

Zánět příušních žláz neboli parotitida může postihovat jednu nebo obě příušní žlázy. Existují různé příčiny zánětu příušních žláz, z nichž nejznámější je virus způsobující příušnice. Viz také zánět, příušní žlázy.

Zánět tíhového váčku neboli burzitida může vzniknout následkem úrazu, autoimunitního onemocnění či infekce. Léčba se řídí podle příčiny vzniku zánětu. Viz také zánět, tíhové váčky.

Zánět ústní sliznice neboli stomatitida vzniká v důsledku porušení mikrobiální rovnováhy v ústní dutině. Ve zdravé ústní dutině žije v přirozené rovnováze nespočet mikroorganismů, především asi 300 druhů bakterií a různé kvasinky. Viz také zánět, ústní sliznice, mukozitida ústní dutiny.

Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida může mít celou řadu příčin. Obecně je třeba rozlišovat mezi akutní pankreatitidou, která vzniká náhle, a chronickou pankreatitidou, která může být důsledkem dlouhodobé konzumace alkoholu, ale i některých onemocnění. Léčba pankreatitidy závisí na příčině onemocnění. Viz také zánět, slinivka břišní (pankreas).

Zánět žaludku neboli gastritida je přesněji řečeno zánět žaludeční sliznice. Léčba tohoto stavu závisí na tom, zda se jedná o akutní či chronickou gastritidu. Viz také gastropatie, zánět, žaludek.