Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Vyšetření biomarkerů je jiný název pro molekulární profilování. Viz také biomarker, vyšetření nádorových markerů.

Biomarker, biologický marker neboli molekulární marker je biomolekula, která se nachází v krvi, jiných tělesných tekutinách nebo tkáních a je známkou normálního nebo abnormálního procesu, aktuálního zdravotního stavu nebo nějakého konkrétního onemocnění. Některé biomarkery lze využít i pro stanovení účinnosti léčby nějakého onemocnění. Viz také marker.

Fakultativní vyšetření je vyšetření, které se při diagnostice nějakého konkrétního onemocnění podle doporučených postupů provádí jen v některých případech. Obvykle se jedná o doplňující vyšetření, které je indikováno, pokud výsledky obligatorních vyšetření jsou nedostačující. Příklady fakultativních vyšetření při diagnostice karcinomu děložního hrdla jsou lymfografie nebo magnetická rezonance. Opakem fakultativního vyšetření je obligatorní vyšetření.

Cytologické vyšetření je vyšetření, při němž jsou pod mikroskopem zkoumány jednotlivé buňky, které byly odebrány odněkud z lidského těla, například z povrchu děložního čípku (v rámci cervikálního screeningu), z pleurální dutiny (při pleurálním výpotku) apod. Viz také cytologie, cytologický stěr, histologické vyšetření, screeningová cytologie.

Vyšetření krevních plynů je specializované laboratorní vyšetření, při kterém se měří (zjednodušeně řečeno) obsah kyslíku a oxidu uhličitého v krvi. Krev se odebírá z tepny na předloktí, případně z bříška prstu nebo ušního lalůčku, následně je analyzována ve speciálním přístroji. Viz také krev.

Endoskopické vyšetření je jiný název pro endoskopii.

Klinické vyšetření je souhrnný výraz pro postup, který zahrnuje: anamnézu, fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření, zobrazovací metody, a případně další metody, vedoucí ke zhodnocení klinického stavu a stanovení diagnózy. Viz také klinický.

Funkční vyšetření plic neboli vyšetření plicních funkcí je sada různých vyšetřovacích metod, jejichž pomocí pneumolog získá informace o výkonu plic. Mezi nejčastěji používané metody (například při diagnostice astmatu) se řadí spirometrie a bronchodilatační test, v některých případech i bodypletysmografie. Viz také plíce.

Vyšetření plicních funkcí je jiný název pro funkční vyšetření plic. Viz také plíce.

Laboratorní vyšetření je postup, při kterém je v laboratoři vyšetřován vzorek krve, moči nebo jiného materiálu odebraného z lidského těla. Laboratorní vyšetření může pomoci stanovit diagnózu, naplánovat léčbu, ověřit, zda léčba funguje, nebo sledovat průběh onemocnění.