Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Vyčerpání z horka (angl. heat exhaustion) může vzniknout i několik dní poté, co byl člověk vystaven vysoké teplotě okolního prostředí. Jedná o důsledek nadměrných ztrát vody a iontů kůží (pocením). Vyčerpání z horka se projevuje pocením, bledostí, únavou, slabostí, svalovými křečemi, závratěmi až mdlobami, nevolností či zvracením. Tělesná teplota může být normální, kůže studená a vlhká, pulz rychlý a slabý, dýchání rychlé a mělké. Lékařská pomoc je nezbytná, pokud jsou příznaky závažné, nebo pokud postižený trpí vysokým krevním tlakem či problémy se srdcem. Zvláštní pozornost zasluhují těhotné ženy. Postiženému člověku je potřeba pomoci s postupným ochlazováním a tekutiny podávat po doušcích, v případě nevolnosti je nepodávat. Pokud příznaky trvají déle než hodinu, je nutné vždy kontaktovat lékaře. Dle jeho rady pak eventuálně podat solné (iontové) roztoky. Viz také křeče z horka, úpal, úžeh.

Křeče z horka (angl. heat cramps) se mohou vyskytnout, pokud je člověk vystaven vysoké teplotě okolního prostředí. Jedná o důsledek nadměrných ztrát vody a iontů kůží (pocením). Křeče z horka se vyskytují obvykle v oblasti břicha a končetin a mohou se objevit v souvislosti s namáhavou činností. V případě křečí z horka ukončete namáhavou činnost a zůstaňte v klidu na stinném chladném místě, pijte ovocné šťávy nebo iontové nápoje pro sportovce. Svaly pevně stlačte a uvolněte je jemným promasírováním. Jestliže křeče do jedné hodiny neustoupí, volejte lékaře. Pokud křeče ustoupí, relaxujte a k namáhavé činnosti se ještě několik hodin nevracejte, i když se jinak cítíte dobře; další námaha by mohla vést k úpalu či vyčerpání z horka. Viz také křeče, vyčerpání z horka, úpal, úžeh.

Vitamin H je jiný název pro biotin.

Nemoci z povolání vznikají nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů. Zároveň musí být tato nemoc uvedena v seznamu nemocí z povolání a musí být splněny podmínky, které jsou v seznamu pro tuto nemoc uvedené. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava chemickými látkami.

Zápach z úst neboli halitóza se vyskytuje relativně často. Ve většině případů lze tento problém vyřešit správnou zubní a ústní hygienou.

Výtok z nosu, sekrece z nosu neboli rinorea je příznakem onemocnění nosu a/nebo vedlejších nosních dutin. Mezi nejčastějšími příčiny výtoku z nosu se řadí nachlazení a rýma (alergická či nealergická). Viz také nos, nosní dutina, vedlejší nosní dutiny.

Sekrece z nosu je jiný název pro výtok z nosu. Viz také sekrece, nos.

H2O je zkratka pro vodu.

Inkontinence z přetékání je jedním z několika různých typů inkontinence moči, tj. neschopnosti kontrolovat močení. Inkontinence z přetékání může vzniknout, když člověk není schopen zcela vyprázdnit močový měchýř; pak může docházet k nechtěným únikům moči. Postižený člověk přitom může, ale nemusí cítit, že jeho močový měchýř je plný. Úniky moči, které mohou způsobovat rozpaky a nepohodlí, však nejsou jediným problémem. Moč zůstávající v močovém měchýři je živnou půdou pro bakterie, což může vést k opakovaným infekcím močových cest. Na rozdíl od jiných typů inkontinence se inkontinence z přetékání vysktyuje častěji u mužů než u žen. Nejčastější příčinou u mužů je zvětšená prostata, která brání odtoku moči z močového měchýře. Mezi další možné příčiny inkontinence z přetékání patří: ucpání močové trubice nádorem, močovými kameny, zjizvenou tkání, otokem způsobeným infekcí apod., slabé svaly močového měchýře, které z močového měchýře nedokážou zcela vytlačit zbytkovou moč, poranění nervů, které ovládají močový měchýř, poškození nervů v důsledku některých onemocnění, jako je cukrovka, alkoholismus, Parkinsonova nemoc, roztroušená skleróza apod., užívání některých léků, včetně některých antikonvulziv a antidepresiv, které ovlivňují komunikaci mezi nervovým systémem a močovým měchýřem. Viz také inkontinence, inkontinence moči.

Výtok z pochvy neboli vaginální výtok je označení pro abnormální poševní sekret. Zápach, barvu nebo konzistenci výtoku může ovlivnit jakákoli změna rovnováhy bakterií, které normálně žijí ve zdravé pochvě (tzv. vaginální mikrobiota). Tuto rovnováhu může narušit užívání antibiotik nebo steroidů, bakteriální vaginóza, hormonální antikoncepce, karcinom děložního hrdla, sexuálně přenosné infekce, diabetes mellitus, hluboký pánevní zánět, přehnaná hygiena v intimní oblasti, zánět pochvy, vaginální atrofie (ztenčování a vysychání poševních stěn v období menopauzy) či vaginální kandidóza. Léčba se řídí příčinou vaginálního výtoku. Viz také pochva, poševní sekret.