Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Vnitřní děložní branka (lat. ostium uteri internum) spojuje dělohu s kanálem děložního hrdla. Obrázek: Děloha, děložní hrdlo a část pochvy – schematický nákres. (Zdroj: By Henry Vandyke Carter - Henry Gray (1918) Anatomy of the Human Body, Bartleby.com: Gray's Anatomy, Plate 1167. Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1420450) Viz také zevní děložní branka, děložní hrdlo.

Zevní děložní branka (lat. ostium uteri externum) spojuje pochvu s kanálem děložního hrdla. Obrázek: Děloha, děložní hrdlo a část pochvy – schematický nákres. (Zdroj: By Henry Vandyke Carter - Henry Gray (1918) Anatomy of the Human Body, Bartleby.com: Gray's Anatomy, Plate 1167. Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1420450) Viz také vnitřní děložní branka, děložní hrdlo.

Ledvinná branka (lat. hilum renale) je oblast na „vnitřní“ straně každé ledviny (tedy na straně obrácené směrem k páteři), která slouží jako: vstupní místo pro ledvinnou tepnu, výstupní místo pro ledvinnou žílu a močovod. Viz také ledviny.

Vnitřní dýchání je výměna plynů (kyslíku a oxidu uhličitého) ve vnitřním prostředí, která probíhá ve tkáních. Viz také dýchání, vnější dýchání.

Žlázy s vnitřní sekrecí je jiný název pro endokrinní žlázy. Viz také žlázy, sekrece.

Vnitřní lékařství, interní medicína neboli interna je lékařský obor, který se zabývá výzkumem, prevencí, diagnostikou a léčbou onemocnění vnitřních orgánů. Lékař specializující se na vnitřní lékařství se nazývá internista. Viz také lékařství.

Vnitřní faktor je glykoprotein produkovaný parietálními buňkami; to jsou buňky v žaludku, které kromě vnitřního faktoru vytvářejí i kyselinu chlorovodíkovou. Vnitřní faktor je nezbytný pro správné vstřebávání vitaminu B12.

Předsíň (ve vnitřním uchu) (lat. vestibulum labyrinthi) je středová část kostěného labyrintu ve vnitřním uchu. Předsíň se nachází mezi hlemýžděm a třemi pookruhovými kanálky. Obrázek: Kostěný labyrint – schematický nákres. Kostěný labyrint se skládá ze tří hlavních částí: polokruhových kanálků (vlevo) předsíně (uprostřed) a hlemýždě (vpravo). U oblastí označených jako utriculus a sacculus jsou uvedeny pouze latinské popisky, protože české názvy nejsou běžně zažité. (Zdroj: This W3C-unspecified vector image was created with Adobe Illustrator. - File:Bony labyrinth.png, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=15023796) Viz také předsíň, kostěný labyrint, vnitřní ucho.

Vnitřní ucho (lat. auris interna) je jednou ze tří částí ucha. Ve vnitřním uchu se nacházejí smyslové orgány pro: sluch – zvukové vlny se ve vnitřním uchu přeměňují na elektrické impulzy, které kochleární nerv přenáší do mozku (a díky tomu slyšíme), rovnováhu – ve vnitřním uchu jsou vyhodnocovány pohyby těla a prostřednictvím vestibulárního nervu jsou do mozku odesílány odpovídající signály; hrozí-li např. ztráta rovnováhy, mozek může zareagovat (vysláním signálů do konkrétních svalů, aby byla rovnováha zachována). Důležitými součástmi vnitřního ucha jsou zejména hlemýžď a polokruhové kanálky. Obrázek: Umístění vnitřního ucha (levá horní část obrázku) a jeho struktura (hlavní část obrázku). Fialovou barvou je znázorněn kostěný labyrint, modře je vyznačen blanitý labyrint. (Zdroj: Blausen.com staff (2014). Medical gallery of Blausen Medical 2014. WikiJournal of Medicine 1 (2). DOI:10.15347/wjm/2014.010. ISSN 2002-4436. - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29025011) Viz také ucho, zevní ucho, střední ucho.

Vnitřní pohlavní orgány jsou pohlavní orgány, které chlapců ani u dívek nejsou viditelné při narození. Mezi ženské vnitřní pohlavní orgány se řadí pochva, děloha, vejcovody a vaječníky. Mezi mužské vnitřní pohlavní orgány patří varlata, nadvarlata, chámovody, ejakulační vývody, semenné váčky a prostata. Viz také pohlavní orgány, zevní pohlavní orgány.