Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Trombóza je stav, kdy se v srdečně-cévním systému vytvářejí krevní sraženiny, odborně označované jako tromby. Trombóza může vzniknout v kterékoli části srdečně-cévního systému: v žilách, v tepnách, v srdečních dutinách nebo v kapilárách. Pokud krevní sraženina zablokuje průtok krve v dané části těla, může způsobit odumření tkání, které jsou postiženými cévami zásobovány. Existují tři hlavní příčiny trombózy: zpomalení průtoku krve – například: v důsledku nedostatku pohybu, pokud je pacient upoután na lůžko (třeba po operaci), v křečových žilách; změna složení krve – například: při některých poruchách krevní srážlivosti, v důsledku výrazné ztráty tekutin, kdy se krev „zahustí“; poškození cévní stěny – například: při arterioskleróze, po operaci. Odvozené přídavné jméno je trombotický. Obrázek: Trombóza v krevní cévě – zjednodušený nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také trombus, povrchová žilní trombóza, hluboká žilní trombóza.

Povrchová žilní trombóza neboli PŽT je trombóza, která se utvoří v některé z povrchových žil. Pokud se uvnitř žíly vyskytuje zároveň zánět, jedná se o povrchovou tromboflebitidu. Viz také povrchové žíly, trombóza, hluboká žilní trombóza (HŽT).

Hluboká žilní trombóza neboli HŽT je trombóza, která se utvoří v některé z hlubokých žil, nejčastěji v dolních končetinách. Pacienti si obvykle stěžují na tahavou bolest a pocit napětí. Mezi další příznaky se může řadit pociťované teplo, viditelný otok a červenomodré zabarvení postižené oblasti. V některých případech však trombóza může probíhat i bez příznaků. Obávanou komplikací trombózy hlubokých žil dolních končetin je vznik tromboembolie: jedná se o patologický (chorobný) stav, při kterém se „utrhne“ dříve vytvořený trombus z vnitřní stěny krevní cévy, je nějakou dobu unášen krevním řečištěm (v této fázi již se jedná o tzv. embolus) a následně zablokuje tutéž cévu (jen o kousek dál) nebo jinou krevní cévu, často i na úplně jiném místě v těle. Viz také hluboké žíly, trombóza, povrchová žilní trombóza (PŽT).