Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Transplantace hematopoetických kmenových buněk (někdy jen zkráceně transplantace kmenových buněk*) neboli HSCT (zkratka pochází z anglického názvu haematopoietic stem cell transplantation) je zákrok, při němž pacient dostane zdravé hematopoetické kmenové buňky (HSC), které nahradí jeho vlastní HSC zničené radioterapií nebo vysokými dávkami chemoterapie. Zdravé HSC mohou pocházet z krve nebo kostní dřeně buď samotného pacienta, nebo příbuzného či nepříbuzného dárce. Podle toho se rozlišuje: autologní HSCT – použity jsou pacientovy vlastní HSC, které byly odebrány (a bezpečně uloženy) ještě před zahájením léčby, alogenní HSCT – použity jsou HSC příbuzného nebo nepříbuzného dárce, syngenní HSCT – použity jsou HSC od jednovaječného dvojčete. * Terminologická poznámka: Zejména v odborných textech by se pro „transplantaci hematopoetických kmenových buněk“ zkrácený název „transplantace kmenových buněk“ neměl používat, neboť kmenových buněk existuje mnohem více typů než jen hematopoetické. Nicméně v běžné praxi se zkrácený název poměrně často užívá, ačkoli je nepřesný. Viz také transplantace, hematopoetické kmenové buňky.

Transplantace kmenových buněk je zkrácený název pro transplantaci hematopoetických kmenových buněk. Terminologická poznámka: Zejména v odborných textech by se pro „transplantaci hematopoetických kmenových buněk“ zkrácený název „transplantace kmenových buněk“ neměl používat, neboť kmenových buněk existuje mnohem více typů než jen hematopoetické. Nicméně v běžné praxi se zkrácený název poměrně často užívá, ačkoli je nepřesný. Viz také transplantace, kmenové buňky.

Autologní transplantace hematopoetických kmenových buněk neboli autologní HSCT je zákrok, při kterém lékaři pacientovi před zahájením léčby (buď radioterapie nebo chemoterapie) odeberou zdravé hematopoetické kmenové buňky (HSC) z jeho vlastní krve nebo kostní dřeně, bezpečně je uloží, a po léčbě je do pacientova těla vrátí. Cílem tohoto zákroku je nahradit HSC, které byly zničeny radioterapií nebo vysokými dávkami chemoterapie. Autologní transplantace hematopoetických kmenových buněk se nejčastěji používá při léčbě hematologických malignit, jako jsou leukemie či lymfomy. Viz také autologní, transplantace hematopoetických kmenových buněk.

Alogenní transplantace hematopoetických kmenových buněk neboli alogenní HSCT je zákrok, při kterém pacient od dárce dostane zdravé hematopoetické kmenové buňky (HSC), které nahradí jeho vlastní HSC zničené radioterapií nebo vysokými dávkami chemoterapie. Při tomto zákroku mohou zdravé HSC pocházet z krve nebo kostní dřeně: příbuzného dárce, který není jednovaječným dvojčetem pacienta (viz syngenní transplantace hematopoetických kmenových buněk), nepříbuzného dárce, který má rozdílnou – byť co možná nejbližší – genetickou výbavu (například od blízkého příbuzného). Alogenní transplantace hematopoetických kmenových buněk se nejčastěji používá při léčbě hematologických malignit (jako jsou leukemie či lymfomy) a některých dalších onemocnění krve nebo imunitního systému. Viz také alogenní, transplantace hematopoetických kmenových buněk.

Syngenní transplantace hematopoetických kmenových buněk neboli syngenní HSCT je zákrok, při kterém pacient od dárce dostane zdravé hematopoetické kmenové buňky (HSC), které nahradí jeho vlastní HSC zničené radioterapií nebo vysokými dávkami chemoterapie. Při tomto zákroku zdravé HSC pocházejí z krve nebo kostní dřeně pacientova jednovaječného dvojčete. Viz také syngenní, transplantace hematopoetických kmenových buněk.

Plicní kmen je jiný název pro plicnici.

Pluripotentní kmenové buňky jsou kmenové buňky, které mají schopnost diferencovat se v mnoho různých typů specializovaných buněk. Příkladem pluripotentních kmenových buněk jsou embryonální kmenové buňky, ze kterých vznikají jednotlivé zárodečné listy: endoderm, mezoderm a ektoderm. Viz také kmenové buňky.

Mozkový kmen (lat. truncus encephali) je jednou ze čtyř hlavních částí mozku, která se nachází hluboko mezi mozkovými hemisférami a začátkem míchy, a hraje zcela zásadní roli při řízení některých životně důležitých tělesných funkcí, včetně srdeční činnosti a dýchání. Směrem shora dolů rozlišujeme tři části mozkového kmene: střední mozek, Varolův most, prodloužená mícha. Obrázek 1: Mezimozek (fialově) a mozkový kmen (zeleně) – schematický nákres, pohled zleva. (Zdroj: depositphotos.com) Obrázek 2: Mezimozek (fialově) a mozkový kmen (zeleně) – schematický nákres, pohled zepředu. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozek.

Totipotentní kmenové buňky jsou kmenové buňky, které mají schopnost diferencovat se v jakýkoli typ specializované buňky. Z jediné totipotentní kmenové buňky může postupným vývojem vznikout celý životaschopný organismus. Příkladem totipotentní kmenové buňky je zygota (tedy buňka, která vznikla vzájemným spojením vajíčka a spermie). Viz také kmenové buňky.

Multipotentní kmenové buňky jsou kmenové buňky, které mají schopnost diferencovat se v několik různých typů specializovaných buněk. Příkladem multipotentních kmenových buněk jsou hematopoetické kmenové buňky: z těch se mohou vyvinout všechny typy krevních buněk – tedy červené krvinky, bílé krvinky nebo krevní destičky. Viz také multi-, kmenové buňky.