Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kornatění tepen je lidové označení pro aterosklerózu.

Koronární tepny je jiný název pro věnčité tepny.

Onemocnění tepen se mohou vyskytnout ve kterékoliv části těla. Téměř všechna onemocnění tepen jsou spojena s jejich zúžením, a tím snížením průtoku. U většiny případů hraje v rozvoji onemocnění zásadní roli ateroskleróza. Důležitými rizikovými faktory pro rozvoj tepenných onemocnění jsou vysoký krevní tlak, diabetes mellitus, kouření, vysoká hladina krevních tuků, nadváha a nedostatek pohybu.

Věnčité tepny neboli koronární tepny (lat. arteriae coronariae) jsou krevní cévy tvořící věnec tepen, který obklopuje srdce (odtud také pochází jejich název). Věnčité tepny zásobují srdeční sval kyslíkem a živinami. Obrázek: Věnčité tepny a jejich přibližné umístění na srdci. Znázorněny jsou zejména (v závorkách jsou kurzívou uvedeny latinské názvy): levá věnčitá tepna (arteria coronaria sinistra), pravá věnčitá tepna (arteria coronaria dextra), RC (český ekvivalent se nepoužívá, jedná se o zkratku z latinského názvu ramus circumflexus arteriae coronariae sinistrae), RIA (český ekvivalent se nepoužívá, jedná se o zkratku z latinského názvu ramus interventricularis anterior arteriae coronariae sinistrae), velká srdeční žíla (vena cordis magna). (Zdroj: By Blausen Medical Communications, Inc. - Donated via OTRS, see ticket for details, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=26986337) Viz také tepny.

Tepny neboli arterie (lat. arteriae) jsou krevní cévy, kterými proudí krev směrem od srdce. Stěny tepen (ale i žil, viz cévní stěna) se skládají ze tří vrstev, latinsky označovaných jako: tunica intima (vnitřní vrstva), tunica media (střední vrstva), tunica externa (vnější vrstva). Ve stěnách tepen (na rozdíl od žilních stěn, viz cévní stěna) se nacházejí další „podvrstvy“: vnitřní elastická membrána (membrana elastica interna) a zevní elastická membrána (membrana elastica externa). Odvozené přídavné jméno je tepenný, popř. arteriální. Obrázek: Struktura stěny tepny – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také tepenný systém, žíly.

Transpozice velkých tepen je jedna z vrozených srdečních vad. Vyznačuje se tím, že vývody velkých tepen ze srdce (plicnice a aorty) jsou vyvinuty opačně: aorta vychází z pravé komory a do těla tak vstupuje pouze odkysličený vzduch, zatímco plicnice naopak vychází z levé komory a přivádí do plic již okysličenou krev. Obrázek: Transpozice velkých tepen – schematický nákres. Vysvětlivky: RA = pravá síň, RV = pravá komora, LA = levá síň, LV = levá komora, SVC = horní dutá žíla, IVC = dolní dutá žíla, MPA = plicnice, Ao = aorta, TV = trojcípá chlopeň, MV = mitrální chlopeň, AoV = aortální chlopeň, ASD = defekt síňového septa, PDA = otevřená Botallova dučej. (Zdroj: By Centers for Disease Control and Prevention - Centers for Disease Control and Prevention, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29525842) Viz také trans-, tepny.

Ledvinná tepna (lat. arteria renalis) je krátká tepna, která odstupuje z břišní aorty, v místě ledvinné branky vstupuje do ledviny, a tento orgán zásobuje tepennou krví. Rozlišujeme dvě ledvinné tepny, neboť ledvina je párový orgán: levá ledvinná tepna (arteria renalis sinistra) – vede do levé ledviny, pravá ledvinná tepna (arteria renalis dextra) – vede do pravé ledviny. Obrázek: Močový systém – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také ledviny, tepny, ledvinná žíla.

Krční tepny, karotidy neboli krkavice jsou párové tepny, které probíhají po obou stranách přední části krku. Krční tepny (společně se dvěma páteřními tepnami) zajišťují krevní zásobení hlavy, včetně mozku. Viz také tepny, párový orgán.

Vlastní jaterní tepna (lat. arteria hepatica propria) je krátká tepna, která zásobuje játra, žlučník a část žaludku. Viz také játra, tepny.