Počet výsledků: 56

Otevřít filtraci

Srdeční nedostatečnost je jiný název pro srdeční selhání.

Chronická žilní nedostatečnost je abnormální stav, kdy se krev hromadí v žilách a tím nadměrně namáhá jejich stěny. Chronická žilní nedostatečnost nejčastěji postihuje dolní končetiny, ve kterých nefungují správně žilní chlopně. Jedná se o nejčastěji se vyskytující komplikaci křečových žil. Viz také chronický, žíly.

Nedostatečnost žlutého tělíska, luteální insuficience neboli LPD (zkratka pochází z anglického názvu luteal phase defect, popř. luteal phase deficiency) označuje funkční poruchu žlutého tělíska, která se vyznačuje nedostatečnou tvorbou progesteronu. Důsledkem toho děložní sliznice v průběhu menstruačního cyklu nenaroste natolik, aby dokázala udržet těhotenství. LPD proto může být příčinou opakovaných spontánních potratů, potažmo neplodnosti. Viz také žluté tělísko, menstruační cyklus.

Dechová nedostatečnost neboli respirační insuficience je neschopnost organismu dostatečně zásobovat buňky (nebo v širším slova smyslu tkáně a orgány) kyslíkem a zároveň z nich odstraňovat oxid uhličitý. Dechová nedostatečnost se může rozvinout v důsledku degenerativních změn v plicích. Léčba je obvykle podpůrná a symptomatická. Pokud se dechovou nedostatečnost nedaří udržet v přiměřených mezích, může vyústit v respirační selhání. Viz také dýchání.

Srdeční frekvence neboli HR (zkratka pochází z anglického názvu heart rate) je počet srdečních stahů (tedy úderů srdce) za jednotku času, nejčastěji za minutu. U zdravého dospělého člověka je klidová srdeční frekvence přibližně 60–80 tepů za minutu. Sportovci mají klidovou srdeční frekvenci obvykle nižší než běžná populace, neboť jejich srdce je „trénovanější“. Při fyzické zátěži srdce zvyšuje svou frekvenci až na cca 200 úderů za minutu – a dokáže zvýšit i svůj tepový objem, tedy množství krve vypuzené během jednoho úderu. Viz také tepová frekvence, dechová frekvence, srdeční rytmus, tepový objem a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz srdeční frekvence.

Srdeční dutiny je souhrnné označení pro levou síň, levou komoru, pravou síň a pravou komoru.

Převodní systém srdeční (lat. systema conducens cordis) zajišťuje stimulaci a vedení vzruchu v srdci. Aby srdce mohlo vhánět krev do těla, je nutné, aby docházelo ke koordinovaným stahům buněk jednotlivých síní a komor, které se musí v rámci každé z nich současně stáhnout či uvolnit. Viz také atrioventrikulární uzel, sinoatriální uzel, Hisův svazek, Purkyňova vlákna, Tawarova raménka.

Srdeční rytmus je pravidelné střídání systoly (stahu neboli kontrakce srdečního svalu) a diastoly (uvolnění neboli relaxace srdečního svalu). Srdeční rytmus je udáván převodním systémem srdečním. Je-li srdeční rytmus narušen, hovoříme o arytmii. Viz také srdeční frekvence.

Zánět srdečního svalu neboli myokarditida se často projevuje jen mírnými nebo velmi obecnými příznaky, a proto zůstává po dlouhou dobu bez povšimnutí. V závažných případech však může způsobit vážné problémy a život ohrožující stavy. Myokarditida může mít celou řadu příčin. Léčba se pak odvíjí od zjištěné příčiny onemocnění. Viz také zánět, srdeční svalová tkáň, myokard.

Náhlá srdeční smrt je neočekávaná smrt ze srdeční příčiny, která nastává v krátkém časovém období (většinou do jedné hodiny od vzniku příznaků), přičemž srdeční onemocnění může nebo nemusí být do té doby známo.

Zobrazeno 1 až 10 z 56

Počet výsledků