Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Spánková hygiena je souhrnné označení pro soubor doporučených postupů a návyků, které člověku pomáhají lépe spát. Dostatečně dlouhý a kvalitní spánek totiž podporuje zejména: tělesnou regeneraci, správné fungování imunitního systému, duševní regeneraci, včetně kognitivních funkcí. Existuje mnoho možností, jak dosáhnout dostatečně dlouhého i kvalitního spánku, a každá z nich je velmi individuální. Obecně lze pro dobrou spánkovou hygienu doporučit následující: vyhýbat se pozdním a vydatným jídlům; dostatek pohybové aktivity během dne, nikoli však v pozdních večerních hodinách; dodržovat „rituály“ usnadňující usínání (např. čtení před spaním apod.); dostatečné vyvětrání ložnice před ulehnutím ke spánku; nerušené prostředí pro spánek; zdravá strava. Viz také spánek, hygiena.

Dentální hygiena je jiný název pro ústní hygienu. Viz také dentální, hygiena.

Hygiena má v souvislosti s lékařstvím dva různé významy, které však spolu úzce souvisejí: věda o zdraví a jeho uchování (sem patří i duševní hygiena a spánková hygiena), různé způsoby uchovávání čistoty, které podporují zdraví a pohodu, zejména svou vlastní (osobní hygiena, dentální hygiena apod.). Odvozené přídavné jméno je hygienický. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz hygiena, hygienický apod.

Ústní hygiena neboli dentální hygiena je souhrn opatření, jejichž cílem je udržovat ústní dutinu v čistotě, bez nemocí a jiných problémů (např. zápachu z úst). Toho lze dosáhnout důkladným čištěním zubů a mezizubních prostorů. Ústní hygienu je důležité provádět pravidelně, neboť jedině tak lze předejít zubnímu kazu, zánětu dásní (gingivitidě), parodontitidě (tzv. „paradentóze“) a zápachu z úst. Viz také ústní dutina, hygiena, dentální hygienistka.

Hygiena rukou je prakticky totéž co mytí rukou, jen se tento termín používá častěji v souvislosti s nemocničním prostředím: důkladnou „hygienu rukou“ provádějí například chirurgové bezprostředně před operací, zatímco ruce si myjeme v rámci běžné hygieny všichni. Viz také hygiena, ruka.

Duševní hygiena neboli psychohygiena se zaměřuje na teorii i praxi ochrany duševního zdraví. Jejím cílem je dosažení a udržení duševního zdraví. Pojem „psychohygiena“ poprvé použil německý psychiatr Robert Sommer již v roce 1901. V průběhu dne je každý člověk vystaven různým vnějším i vnitřním zatěžujícím faktorům (pracoviště, dopravní situace, znečištění životního prostředí, počasí, stres, mezilidské vztahy, sebeobviňující myšlenky apod.). Duševní hygiena má proti těmto faktorům působit preventivně i terapeuticky. Předpokladem pro úspěšnou duševní hygienu je vypozorování psychických i fyzických stresových faktorů a svých reakcí na ně. V závislosti na situaci a osobních preferencích pak lze použít různé metody, například: relaxační a aktivační metody – např. progresivní svalová relaxace, autogenní trénink, dechová cvičení, mindfulness, sport, tanec; kreativitu – např. prohlížení uměleckých děl, malování, poslech hudby, hraní na hudební nástroj, psaní textů nebo deníku; dopřávání si drobných radostí – wellness, koníčky, dobré jídlo, výlety, setkávání s přáteli; apod. Viz také hygiena.

Spánková apnoe doslova znamená „zástava dechu ve spánku“. Jedna z mnoha poruch spánku, která se vyznačuje právě zástavami dechu ve spánku, je odborně označována jako syndrom spánkové apnoe. Viz také spánek, apnoe.

Spánková stadia jsou různé fáze spánku, které lze rozlišit pomocí určitých diagnostických postupů (například pomocí elektroencefalografie). Podle Americké akademie spánkové medicíny (AASM) rozlišujeme 5 spánkových stadií: bdělost – člověk ještě nespí, je „vzhůru“; spánkové stadium N1 – přechodem z bdělého stavu do spánku, člověk se může ještě celkem snadno probudit; spánkové stadium N2 – probuzení již není tak snadné, po relativně krátké době člověk v ideálním případě usíná; svaly se uvolňují (relaxují); spánkové stadium N3 neboli hluboký spánek – svaly jsou uvolněné, dýchání se zpomaluje; tělo hlubokého spánku využívá mj. k regeneraci, buněčnému dělení, opravě poškozených tkání a dalším opravným mechanismům; v této době je u dětí a dospívajících vylučován růstový hormon; z hlubokého spánku se obvykle již tak snadno neprobudíme; REM spánek – v této fázi se v mozku odehrávají nejživější sny; tělesné pohyby jsou obvykle minimální, zato mozková aktivita je velmi vysoká. Grafické zobrazení těchto stadií v průběhu času (typicky během jedné noci) se označuje jako hypnogram. Obrázek: Hypnogram – schematický nákres. Na svislé ose jsou znázorněna spánková stadia, na vodorovné ose čas; na časové ose lze zároveň pozorovat spánkové cykly. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také spánek, spánkový cyklus.

Poruchy spánku jsou stavy, které se vyznačují změnami dříve obvyklého a bezproblémového spánku. Poruchy spánku mohou negativně ovlivňovat celkové zdraví i kvalitu života. Nedostatek spánku může kromě toho ovlivnit schopnost člověka bezpečně řídit a zvyšovat riziko dalších zdravotních potíží. Mezi příznaky poruch spánku patří nadměrná denní ospalost, nepravidelné dýchání nebo nadměrné pohyby během spánku, dále nepravidelný cyklus spánku a bdění a v neposlední řadě potíže s usínáním. Poruchy spánku u dospělých mají mnoho podob. Podle toho, o jakou poruchu spánku se jedná, se objevují další příznaky. Ne každá porucha spánku je spojena s vážnými zdravotními problémy. Některé akutní poruchy spánku (například jet lag po cestování letadlem) jsou relativně „neškodné“ a většinou po krátké době samy odezní. Poruchy spánku však mohou mít i organické příčiny, a někdy mohou mít í výrazně negativní dopad na tělesné i duševní zdraví. Chronické potíže se spánkem, nedostatečné množství spánku a příliš málo odpočinku mohou mít obrovský dopad na tělesnou výkonnost, psychiku i společenský život člověka. Při poruchách spánku hrají významnou roli faktory životního stylu a některé další vnější faktory. Existuje mnoho různých typů poruch spánku; například nespavost, syndrom spánkové apnoe, syndrom neklidných nohou či narkolepsie. Lékaři obvykle dokáží většinu poruch spánku účinně léčit, jakmile je správně diagnostikují. Viz také porucha, spánek, poruchy pohybu související se spánkem.

Porucha spánku s periodickými pohyby končetinami neboli PLMD (zkratka pochází z anglického názvu periodic limb movement disorder) je jedna z poruch pohybu souvisejících se spánkem. PLMD se projevuje opakovanými pohyby, nejčastěji dolními končetinami, které se vyskytují přibližně každých 20–40 sekund. Tyto pohyby mohou mít podobu krátkých svalových záškubů, trhavé pohyby nebo ohýbání nohou směrem nahoru (odborným názvem dorzální flexe). PLMD se vyskytují v epizodách, které mohou trvat od několika minut až po několik hodin. Příčina PLMD je často neznámá, ale může souviset s celou řadou dalších zdravotních potíží, včetně jiných poruch spánku. Mnoho lidí si vůbec neuvědomuje, že ve spánku hýbou končetinami. Často je na to upozorní až jejich partner(ka), protože to narušuje i jeho/její spánek. Viz také poruchy spánku, poruchy pohybu související se spánkem.