Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Slizniční imunita je první linie obrany proti choroboplodným zárodkům, které vstupují do těla skrze sliznici. Slizniční imunitu zajišťuje slizniční imunitní systém. Viz také sliznice, imunita, slizniční imunitní systém.

Slizniční imunitní systém neboli MALT (zkratka pochází z anglického výrazu mucosa-associated lymphoid tissue, který se nepřekládá doslovně) je tvořen buněčnou a humorální složkou, a přímo na sliznicích se na něm podílejí fyzikální a chemické obranné mechanismy: fyzikální obranné mechanismy – patří k nim např. celistvost sliznice, hlen, řasinky a jejich pohyb, peristaltika, chemické obranné mechanismy – patří k nim pH, chemické složení hlenu, a zejména obsah různých látek, které tvoří slizniční prostředí a brání růstu patogenů (například antimikrobiální látky, žaludeční kyselina, střevní žlučové soli atd.). Do slizničního imunitního systému jsou dále zapojeny buňky imunitního systému, které jsou na sliznicích široce rozptýleny nebo se organizují do větších skupin, jako jsou například jako mandle tzv. Waldeyerova lymfatického okruhu. Slizniční imunitní systém bývá řazen mezi sekundární lymfatické orgány. Viz také sliznice, imunita, slizniční imunita.

Slizniční membrána je jiný název pro sliznici.

Kožně-slizniční leishmanióza je jiný název pro mukokutánní leishmaniózu.

Slizniční léze je obecné označení pro téměř jakékoli poškození sliznice či jinou změnu na sliznici. Slizniční léze mohou být způsobeny různými infekčními onemocněními, ale také úrazy, působením fyzikálních faktorů (například horka či naopak chladu) apod. Viz také sliznice, léze.

Buněčná imunita je někdy definována jako imunitní reakce, která je zprostředkována T-lymfocyty. V širším slova smyslu však lze do buněčné imunity počítat také imunitní reakce, na kterých se podílejí i jiné buňky imunitního systému, konkrétně neutrofily, monocyty, makrofágy, dendritické buňky a NK buňky. Viz také buňka, imunita, humorální imunita.

Protilátková imunita je imunitní reakce zprostředkovaná protilátkami, které se nacházejí v tělesných tekutinách, zvláště pak v krevní plazmě. Protilátky se navážou na antigeny, které se vyskytují na povrchu cizorodých struktur (nejčastěji viry a bakterie). Tím jsou tyto patogeny „označeny“ pro následnou likvidaci jinými složkami imunitního systému. Protilátkovou imunitu zajišťují B-lymfocyty. Viz také protilátky, imunita, humorální imunita, buněčná imunita.

Inhibitory kontrolních bodů imunitní reakce je jiný název pro checkpoint inhibitory. Viz také inhibitor, imunitní reakce.

Imunitní odpověď je jiný název pro imunitní reakci. Viz také imunita.

Humorální imunita je někdy definována jako imunitní reakce, která je zprostředkována protilátkami pocházejícími z B-lymfocytů (proto je někdy uváděna jako synonymum pro protilátkovou imunitu). V širším slova smyslu však lze do humorální imunity počítat také imunitní reakce, na kterých se podílejí i jiné složky imunitního systému, konkrétně komplement a interferony. Viz také humorální, imunita, protilátková imunita, buněčná imunita.