Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Sedací nerv (lat. nervus ischiadicus) je jeden z hlavních nervů dolní končetiny a zároveň nejdelší a „nejtlustší“ (tj. v průměru nejsilnější) nerv v lidském těle. Jedná se o párovou strukturu, rozlišujeme tedy levý sedací nerv a pravý sedací nerv. Následující popis obecně platí jak pro levý, tak pravý sedací nerv. Sedací nerv se skládá z několika nervových kořenů* (Pozn.) a vychází z křížové pleteně. Prochází přes hýždi směrem do dolní končetiny (viz obrázek níže): přes zadní stranu stehna až do podkolenních jamek. Tam se dělí na holenní nerv (nervus tibialis) a lýtkový nerv (nervus fibularis) – ty zásobují bérec a nohu. * Poznámka: Přesněji řečeno se sedací nerv skládá z předních větví dvou posledních bederních nervů (L4 a L5) a tří prvních křížových nervů (S1, S2, S3). Takové uspořádání nervových vláken zajišťuje, že poškození jediného míšního nervu nemůže způsobit úplné ochrnutí sedacího nervu. Obrázek: Sedací nerv a některé další nervy v pravé dolní končetině – anatomický nákres. (Zdroj: By Henry Vandyke Carter - Henry Gray (1918) Anatomy of the Human Body, Bartleby.com: Gray's Anatomy, Plate 832, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=541691) Viz také nervy, nervová pleteň.

Kost sedací (lat. os ischium) je párová kost, která tvoří zadní a spodní část kosti pánevní. Viz také kostra, pletenec pánevní, kost pánevní.

Sedace je odborný výraz pro zklidnění. K navození sedace používají lékaři skupinu léčiv označovaných jako sedativa. Odvozené přídavné jméno je sedativní. Viz také analgosedace.

Eferentní nervové vlákno neboli motorické vlákno je axon (dlouhý výběžek) motorického neuronu, který se táhne daleko od těla neuronu a přenáší signály nervové impulzy z centrálního nervového systému do ostatních částí těla, zejména do svalů a žláz. Viz také aferentní nervové vlákno.

Nervově zprostředkovaná hypotenze je forma hypotenze, která nastává při poruchám komunikace mezi mozkem a srdcem. Může se objevit po dlouhodobém stání, ale také jako reakce na vzrušení nebo stresové situace. Tento typ je častější u dětí a mladých lidí než u starších pacientů. Viz také hypotenze.

Nervové buňky je jiný název pro neurony. Viz také buňka.

Kraniální nervy je odborný název pro hlavové nervy. Viz také kraniální, nervy.

Spinální nervy je odborný název pro míšní nervy.

Nervosvalové onemocnění neboli neuromuskulární onemocnění je velmi široký pojem, který zahrnuje řadu různých onemocnění projevujících se nesprávným fungováním svalů. Nejčastějším příznakem těchto onemocnění je svalová slabost. Nervosvalová onemocnění mohou být vrozená (zvláště pak v případě, že v rodině se vyskytuje genetická predispozice) nebo získaná (jako následek zánětu, úrazu, ischemie) apod. Převážná většina nervosvalových onemocnění se řadí mezi vzácná onemocnění. Mezi nervosvalová onemocnění se řadí např. spinální svalové atrofie, amyotrofická laterální skleróza, svalové dystrofie, Charcotova–Marieova–Toothova nemoc a mnoho dalších.

Centrální nervový systém neboli CNS (zkratka pochází z anglického názvu central nervous system) je sjednocující a řídicí centrum nervového systému: například vyhodnocuje přicházející senzorické podněty a určuje motorickou odpověď. Centrální nervový systém se z anatomického hlediska dělí na dvě hlavní části: mozek – je uložen v lebce, mícha – prochází páteřním kanálem. Obrázek: Centrální nervový systém – schematický nákres. Mícha je znázorněna žlutě, mozek a jeho jednotlivé součásti růžově. Mezimozek není vidět, neboť se nachází mezi mozkovými hemisférami. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také centrální, nervový systém.