Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Samovyšetření prsu je pravidelná prohlídka a prohmatání prsů a jejich bezprostředního okolí, které by měla 1× měsíčně provádět každá žena přibližně od 25. roku věku. Pravidelným samovyšetřováním se žena nejlépe seznámí se strukturou svých prsů a bude schopna posoudit případné změny, pokud nějaké nastanou. Zaznamená-li si žena při samovyšetření prsů podezřelou změnu, měla by kontaktovat lékaře. Ženy s genetickou predispozicí ke zhoubným nádorům prsu by měly provádět samovyšetření již od 18. roku věku, a po konzultaci se svým gynekologem by měly pravidelně navštěvovat specializované pracoviště za účelem individualizovaných („na míru šitých“) preventivních vyšetření. Od 40. roku věku se ženy mohou zapojit do programu screeningu rakoviny prsu. Viz také samovyšetření, prs.

Samovyšetření varlat je pravidelná prohlídka a prohmatání varlat a jejich bezprostředního okolí, které by měli 1× měsíčně provádět dospívající chlapci i dospělí muži. Pravidelným samovyšetřováním se muž nejlépe seznámí se strukturou svých varlat a bude schopen posoudit případné změny, pokud nějaké nastanou. Zaznamená-li si muž při samovyšetření varlat podezřelou změnu, měl by kontaktovat lékaře. Vyšetření by se mělo provádět ideálně po teplé koupeli nebo sprše, kdy je kůže šourku nejvíce uvolněná a varlata lze snadno nahmatat. Viz také samovyšetření, varlata.

Samovyšetření je prohlídka a prohmatání určité části těla, které si člověk provádí sám, aby zjistil, zda v této části těla nenastaly nějaké změny oproti dřívějšímu stavu. Konkrétními příklady jsou samovyšetření kůže, samovyšetření prsu či samovyšetření varlat.

Samovyšetření kůže je pravidelná prohlídka kůže, pokud možno na všech místech těla, kterou si člověk provádí sám. Zvláštní pozornost by měla být věnována místům, která jsou (nebo dříve byla) opakovaně vystavována slunečnímu záření (nebo obecně UV záření). Samovyšetření kůže by měl provádět každý, ale zvláště důležité je to u lidí, kteří: mají světlý fototyp, jsou starší 40 let, někdy dříve byli diagnostikování se zhoubným nádorem kůže, mají mnoho mateřských znamének nebo pih, mají aktinickou keratózu (tj. hrubé a šupinovaté oblasti kůže v místech, která byla opakovaně a dlouhodobě vystavována slunečnímu záření), tráví velké množství času na slunci (ať už při práci nebo ve volném čase), se někdy dříve (zejména v období dětství a/nebo dospívání) spálili na slunci, navštěvují nebo dříve navštěvovali solárium, mají příbuzného prvního stupně (zejména rodiče nebo sourozence), u nichž byl diagnostikován zhoubný nádor kůže, žijí v oblasti s intezivním slunečním zářením, někdy v minulosti byli vystaveni ionizujícímu záření (například při radioterapii), mají oslabený imunitní systém (například po transplantaci orgánu), někdy v minulosti byli léčeni UV zářením kvůli některému kožnímu onemocnění (jako je například lupénka, vitiligo apod.). Pravidelným samovyšetřováním se člověk nejlépe seznámí se vzhledem své kůže a bude schopen posoudit případné změny, pokud nějaké nastanou. Zaznamená-li si člověk při samovyšetření kůže podezřelou změnu, měl by kontaktovat lékaře. Viz také samovyšetření, kůže, pravidlo ABCDE.

Paličkovité prsty jsou deformované špičky prstů (včetně nehtů), které jsou spojeny s řadou různých onemocnění, obvykle dýchacího systému (např. CHOPN, idiopatická plicní fibróza, zhoubné nádory plic, tuberkulóza) nebo kardiovaskulárního systému (např. některé vrozené srdeční vady).

Karcinom prsu je odborný název pro rakovinu prsu. Tento zhoubný nádor je jedním z nejčastěji se vyskytujících nádorových onemocnění u žen. V České republice však funguje screeningový program, jehož cílem je záchyt karcinomu prsu v časných stadiích, a tím i snižování mortality tohoto onemocnění. Viz také karcinom, prs.

Články prstů na nohou (lat. ossa digitorum pedis) jsou dlouhé kosti, které jsou napojeny na nártní kosti a společně tvoří kostěný základ prstů na nohou. S výjimkou palce, který má pouze dva články, má každý prst tři články. Jedná se o párové kosti, v každé noze je jich 14. Články prstů na nohou se řadí mezi kosti dolní končetiny. Viz také kostra, kosti dolní končetiny.

Lalůčky prsní žlázy (lat. lobuli glandulae mammariae) jsou miniaturní útvary, které jsou součástí mléčné žlázy uvnitř prsu, a v době kojení vytvářejí mateřské mléko. Z lalůčků prsní žlázy pak mlékovody odvádějí mateřské mléko do bradavky. Viz také lalůček, mléčné žlázy.

Intervalový karcinom prsu je karcinom prsu, který je diagnostikován v době mezi pravidelným screeningovým mamografickým vyšetřením, které se jevilo jako normální (tzn. jeho výsledkem byl negativní nález), a dalším screeningovým mamografickým vyšetřením. Odborníci přitom rozlišují: pravý intervalový karcinom prsu – zhoubný nádor při posledním screeningovém mamografickém vyšetření skutečně nebyl přítomen, přehlédnutý intervalový karcinom prsu – zhoubný nádor při čtení snímku z poslední screeningové mamografie byl přítomen, ale byl přehlédnut. Intervalové karcinomy prsu často bývají větší, rychleji rostou a šíří se, a mají horší prognózu než karcinomy prsu zjištěné při screeningovém mamografickém vyšetření. Problematika intervalových karcinomů prsu je předmětem intenzivních výzkumů, aby lékaři byli schopni lépe identifikovat ženy, pro které by bylo přínosem častější mamografické vyšetření nebo jiná vyšetření, která by pomohla včas odhalit zhoubný nádor prsu. Viz také karcinom, karcinom prsu.

Články prstů na rukou (lat. ossa digitorum manus) jsou dlouhé kosti, které jsou napojeny na záprstní kosti a společně tvoří kostěný základ prstů na rukou. S výjimkou palce, který má pouze dva články, má každý prst tři články. Jedná se o párové kosti, v každé ruce je jich 14. Články prstů na rukou se řadí mezi kosti horní končetiny. Viz také kostra, kosti horní končetiny.