Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Rizikové sporty jsou sporty s potenciálně vysokým rizikem, např. sólolezení (tedy lezení po skále bez jištění), slacklining ve velkých výškách, strmé sjezdy na horském kole, base jumping atd. Typický rizikový sport se vyznačuje tím, že chyby mohou snadno vést k vážným nebo dokonce smrtelným úrazům.

Závislost na sportu je označení pro nadměrnou a nutkavou (patologickou) sportovní aktivitu. Člověk postižený závislostí na sportu trpí vnitřním nutkáním (kompulzí), které jej nutí věnovat se sportovním aktivitám. Jeho motivací přitom nemusí být ani soutěživost, ani snaha o dosažení nejlepšího výkonu. Odborníci rozlišují mezi primární a sekundární závislostí na sportu: Při primární závislosti na sportu člověk cvičí kvůli sportu samotnému (nikoli třeba proto, že by jeho prostřednictvím chtěl zhubnout). V případě primární závislosti se tedy jedná o vnitřní motivaci ke sportování. Primární závislost na sportu se řadí mezi nelátkové závislosti. Sekundární závislostí na sportu se rozumí nutkavá sportovní aktivita ve spojení s poruchou příjmu potravy. Člověk postižený sekundární závislostí na sportu není ke cvičení motivován ani tak kvůli sportovnímu výkonu, ale spíše kvůli spotřebě kalorií a redukci hmotnosti (tedy hubnutí). Viz také závislost, kompulze, nelátkové závislosti, poruchy příjmu potravy.

Sportovní medicína je lékařský obor, který se zabývá jednak vzájemným působením sportu a zdraví, jednak prevencí, diagnostikou a léčbou úrazů a případných onemocnění souvisejících se sportem. Lékař specializující se na sportovní medicínu se nazývá sportovní lékař. Viz také medicína (lékařství).

Extrémní sporty jsou sporty, jejichž cílem je velmi vysoký vytrvalostní výkon. Typickými příklady jsou závody na dlouhé vzdálenosti (ať už v běhu, cyklistice nebo plavání, případně kombinace všeho), ultramaratony v extrémních podmínkách atd.

Cévní rizikové faktory jsou rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku srdečně-cévního onemocnění. Cévní rizikové faktory jsou rovněž spojovány se zvýšeným rizikem vzniku kognitivních poruch a demence. Některé cévní rizikové faktory lze ovlivnit úpravou životního stylu, a snížit tak riziko vzniku kognitivních poruch a demence. Mezi nejvýznamnější cévní rizikové faktory se řadí: vysoký krevní tlak (hypertenze), vysoká hladina cholesterolu v krvi (hypercholesterolemie), cukrovka (diabetes mellitus), obezita, kouření. Viz také krevní cévy, rizikové faktory.

Riziková skupina v souvislosti s lékařstvím označuje skupinu lidí, kteří jsou si v určitých ohledech podobní (například mají podobný věk, životní styl apod.), a proto mají podobné riziko vzniku konkrétního onemocnění. Například lidé, kteří nekouří, mají nižší riziko vzniku rakoviny plic než lidé, kteří kouří. Kromě toho mohou být například onkologičtí pacienti se stejným typem zhoubného nádoru rozděleni do různých rizikových skupin, které jsou vymezeny určitými vlastnostmi jejich nádoru. Konkrétním příkladem jsou tři rizikové skupiny pacientů s karcinomem prostaty: Riziková skupina Klinické stadium nádoru Hodnota PSA Gleasonovo skóre nízce riziková skupina do T2a a do 10 ng/ml a do 6 středně riziková skupina T2b nebo 10-20 ng/ml nebo 7 vysoce riziková skupina T2c-4 nebo více než 20 ng/ml nebo 8 nebo více Volba nejvhodnější léčby pak může být založena na tom, do které rizikové skupiny pacient spadá.

Rizikové faktory jsou vlivy vnitřního nebo vnějšího prostředí, eventuálně kombinace obou, které mohou působit na vznik některých onemocnění nebo se na jejich vzniku podílet. Rizikové faktory obecně rozdělujeme na: neovlivnitelné – např. věk, pohlaví, genetická predispozice nebo již existující chronické onemocnění, ovlivnitelné – např. kouření, vyvážená strava, množství pohybové aktivity apod. Doporučeními ohledně životosprávy, případně lékařskými intervencemi (např. směřujícími ke snížení hodnoty krevního tlaku či hladiny cholesterolu), se praktický lékař snaží ovlivnit zejména rizikové faktory onemocnění, které nejčastěji způsobují invaliditu a časná úmrtí, jako jsou srdečně-cévní onemocnění a nádorová onemocnění. Očkováním se snižuje riziko infekčních onemocnění.

Rizikové těhotenství je těhotenství, které je spojeno se zvýšenými zdravotními riziky pro těhotnou ženu, plod nebo obojí. O rizikové těhotenství se jedná, pokud existují anamnestické nebo diagnostické údaje o možných komplikacích, které by se v průběhu těhotenství mohly vyskytnout u ženy nebo plodu. Mezi kritéria rizikového těhotenství se řadí zejména: věk těhotné ženy 35 let nebo více, prodělané potraty nebo předčasné porody, prodělaný císařský řez, některá chronická onemocnění těhotné ženy, některá kardiovaskulární onemocnění (např. hypertenze), diabetes mellitus, některá onemocnění nervového systému (např. epilepsie), některá infekční onemocnění (např. HIV), vícečetné těhotenství. Dalšími faktory, které nahrávají rizikovému těhotenství, jsou kouření, konzumace alkoholu, užívání drog, zneužívání léků a obezita v průběhu těhotenství. Žena s rizikovým těhotenstvím by měla být pečlivě sledována ve specializované poradně pro riziková těhotenství, aby se snížilo riziko výskytu komplikací. Viz také těhotenství.