Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Reziduální příznaky depresivní poruchy jsou zbytkové příznaky, které přetrvávají po akutní fázi depresivní epizody. Deprese totiž většinou mívají tzv. epizodický průběh, kdy se fáze onemocnění střídá s fázemi, které jsou téměř nebo zcela bez příznaků. Reziduální příznaky zvyšují riziko recidivy (návratu onemocnění). Viz také deprese, porucha.

Smíšená úzkostně depresivní porucha se vyznačuje tím, že se u ní mísí příznaky úzkostné poruchy s příznaky deprese, nicméně příznaků ani jednoho typu není tolik, aby mohla být potvrzena diagnóza úzkostné poruchy nebo depresivní poruchy. Pokud příznaky jednoho typu nakonec přece jen převládnou, odborník (nejčastěji psychiatrie) se přikloní k jedné z diagnóz (úzkostná porucha nebo deprese). Viz také úzkostné poruchy, deprese, porucha.

Rekurentní depresivní porucha neboli periodická depresivní porucha je jednou z forem depresivní poruchy. Rekurentní depresivní porucha se vyznačuje výskytem dvou nebo více depresivních epizod. Viz také deprese, porucha.

Rekurentní krátká depresivní porucha je jednou z forem depresivní poruchy. Pod pojmem rekurentní krátká depresivní porucha se rozumí depresivní epizoda, která trvá jen několik dní (typicky 2–3 dny), objevuje se alespoň jednou za měsíc a vyskytuje se opakovaně, po dobu minimálně jednoho roku. Viz také deprese, porucha.

Periodická depresivní porucha je jiný název pro rekurentní depresivní poruchu. Viz také porucha.

Alarmující příznaky jsou příznaky, která obvykle přivedou pacienta rychle k lékaři a lékaře vedou k rychlému zahájení podrobného vyšetřování. Příklady jsou nevysvětlený úbytek tělesné hmotnosti, neustupující bolesti břicha, opakované zvracení, žloutenka, krev ve stolici nebo krev ve zvratcích. Podezřelé jsou i dyspeptické obtíže, které se objeví po 50. roce věku. V případě dyspepsie je součástí postupu endoskopické vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie).

Abstinenční příznaky jsou jednotlivé příznaky abstinenčního syndromu.

Vegetativní příznaky jsou příznaky, které mají přímou souvislost s vegetativními funkcemi. Příklady vegetativních příznaků jsou nevolnost, zvracení, pocení, průjem, bušení srdce, poruchy krevního tlaku, poruchy termoregulace, poruchy funkce svěračů (v močovém měchýři a/nebo v konečníku), poruchy sexuálních funkcí apod. Viz také vegetativní (v neurologii).

Behaviorální a psychologické příznaky demence neboli BPSD (zkratka pochází z anglického názvu behavioural and psychological symptoms of dementia) zahrnují poměrně širokou škálu různých příznaků. Mezi ty nejčastější se řadí agitovanost, deprese, apatie, psychóza, agresivita, opakované otázky, problémy se spánkem a různé formy nevhodného chování. Jeden nebo více z těchto příznaků postihne v průběhu onemocnění téměř všechny pacienty s demencí. Tyto příznaky patří k nejsložitějším, nejvíce stresujícím a nejnákladnějším aspektům péče o pacienty s demencí. Pro jejich zvládání však neexistuje žádné univerzální řešení; vždy je třeba uplatňovat přístupy šité na míru pacientovi i pečujícím osobám. Viz také behaviorální, psychologie, demence.

Příznak je obecně projev nějakého onemocnění. Některé příznaky jsou s daným onemocněním spojeny tak často, že na jeho přítomnost poukazují – a lékař je pak může v kombinaci s dalšími příznaky či některými vyšetřovacími metodami diagnostikovat. Viz také symptom a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz příznak. Terminologická poznámka: V zemích střední Evropy, včetně České republiky, znamenají výrazy „příznak“ a „symptom“ totéž. V anglofonních zemích je tomu jinak: příznak (angl. sign) je projev nemoci, který objektivně pozoruje lékař, symptom (angl. symptom) je obtíž, kterou subjektivně vnímá pacient. Proto často vidíme v názvech anglických článků signs and symptoms, tedy „příznaky a symptomy“.