Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Poruchy příjmu potravy se zjednodušeně řečeno vyznačují „nezdravým postojem k jídlu“. Člověk postižený některou z poruch příjmu potravy se zaobírá jídlem, jeho složením, nákupem či přípravou mnohonásobně více než převážná většina ostatních lidí. Lidé trpící poruchami příjmu potravy jedí buď příliš mnoho, nebo příliš málo, případně v nevhodnou dobu; často jsou posedlí svou tělesnou vahou nebo proporcemi. Ve všech případech se jedná o vážná duševní onemocnění, která mají velmi nepříznivý dopad na celkové zdraví člověka. Různými poruchami příjmu potravy mohou trpět muži i ženy jakéhokoli věku. Konkrétními příklady poruch příjmu potravy jsou mentální anorexie, bulimie, záchvatovité přejídání a syndrom nočního přejídání. Viz také porucha.

Potravinářská aditiva je jiný název pro potravinářské přídatné látky.

Potravinový provokační test je jeden typ provokačního testu při diagnostice alergií. Jak již jeho název napovídá, používá se při podezření na potravinovou alergii. Pacient nejprve podezřelou potravinu úplně vyřadí z jídelníčku (minimálně na dva týdny), potom její množství podle lékařova doporučení postupně zvyšuje, lékař sleduje reakce na tuto potravinu.

Datum použitelnosti (uvádí se slovy „spotřebujte do...“) na obalu potraviny znamená, že potravina by měla být spotřebována do tohoto data. Konzumace po tomto datu není ze zdravotního hlediska vhodná. Viz také datum minimální trvanlivosti (u potravin).

Datum minimální trvanlivosti (uvádí se slovy „minimální trvanlivost do...“) na obalu potraviny znamená, že při správném skladování (na které se vztahuje záruka výrobce) lze potravinu uchovávat nejméně do tohoto data. Může však být v perfektním stavu – a tedy vhodná ke konzumaci – i po uplynutí data minimální trvanlivosti. Před konzumací prošlých potravin je však třeba důkladně zkontrolovat jejich stav: zda není přítomen nežádoucí zápach, viditelná plíseň apod. Viz také datum použitelnosti (u potravin).

Potravinová intolerance znamená potíž s trávením určitých potravin a je vždy spojená s nějakými nepříjemnými tělesnými příznaky (například nadýmání, bolest břicha, ale i bolest hlavy, únava apod.). Pozor: Potravinová intolerance není totéž co potravinová alergie! Zatímco u intolerance způsobuje nějaká složka potravy „pouze“ výše popsané potíže, potravinová alergie je alergií v klasickém smyslu, tzn. imunitní systém bojuje proti látce, která je pro tělo ve skutečnosti neškodná, a to se projevuje alergickými příznaky.

Potravinová alergie je přemrštěná reakce imunitního systému na konkrétní potravinu. Alergické reakce na jídlo mohou být různě silné: od mírných přes závažnější až po život ohrožující. Pozor: Potravinová alergie není totéž co potravinová intolerance! Zatímco u intolerance způsobuje nějaká složka potravy „pouze“ nepříjemné tělesné potíže, potravinová alergie je alergií v klasickém smyslu, tzn. imunitní systém bojuje proti látce, která je pro tělo ve skutečnosti neškodná, a to se projevuje alergickými příznaky. Viz také alergie.

Potravinová pyramida graficky znázorňuje optimální množství jednotlivých skupin potravin, které by člověk měl denně zkonzumovat.

Databáze složení potravin (angl. food composition databases) poskytují podrobné informace o nutričním složení potravin, které se obvykle vztahují na konkrétní zemi. Údaje o složení potravin mohou být k dispozici v různých formátech, např. v papírové podobě (často označované jako tabulky složení potravin) nebo v elektronické verzi, která může a nemusí být veřejně dostupná v on-line podobě. Databáze složení potravin uvádějí obsah energie a živin (např. tuků, nasycených a nenasycených mastných kyselin, proteinů, vitaminů a minerálních látek) a dalších důležitých složek potravy (např. vlákniny) pro každou z uvedených potravin. Tyto hodnoty vycházejí z chemických analýz, které se provádějí v analytických laboratořích, případně jsou odhadovány z jiných vhodných údajů. V České republice je v on-line podobě veřejně dostupná databáze, kterou spravuje Centrum pro databázi složení potravin při Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) a je volně dostupná na webu nutridatabaze.cz. Viz také živiny.

Potravinářské přídatné látky, potravinářská aditiva nebo jen zkráceně přídatné látky jsou látky, které se přidávají do potravin, aby v nich plnily určité technologické funkce (např. aby danou potravinu barvily, sladily nebo konzervovaly). V Evropské unii jsou všechny potravinářské přídatné látky označeny tzv. E-kódy (lidově označovány jako „éčka“ v potravinách) a musí být vždy uvedeny v seznamu složek na obalu potraviny, v níž jsou použity. Na etiketě musí být uvedena jak funkce přídatné látky v hotové potravině (např. barvivo nebo konzervant), tak konkrétní použitá látka s příslušným číslem E nebo jejím názvem (např. E 414 nebo arabská guma). Nejčastějšími přídatnými látkami, které jsou uváděny na etiketách potravin, jsou antioxidanty (látky zabraňující kažení potravin v důsledku oxidace), dále barviva, emulgátory, stabilizátory, želírující látky, zahušťovadla, konzervanty a sladidla. Přehled potravinářských přídatných látek podle E-kódu je uveden například na webu bezpecnostpotravin.cz, který provozuje Ministerstvo zemědělství (odkaz vede na PDF soubor na webu bezpecnostpotravin.cz, 244 kB).