Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Plicní uzel je abnormální útvar, který se někdy může vytvořit v plíci. Plicní uzly jsou ve většině případů nezhoubné (benigní), tzn. nevedou ke vzniku rakoviny plic. V některých případech však mohou poukazovat na zhoubný nádor. Plicní uzly lze odhalit pomocí některých zobrazovacích metod, jako je zejména rentgenové vyšetření nebo výpočetní tomografie (CT). Viz také plíce.

Plicnice neboli plicní kmen (lat. truncus pulmonalis) je tepna, která odvádí odkysličenou krev z pravé komory do plicních tepen, kterými se dostává do plic. Obrázek: Průřez lidským srdcem – pohled zepředu. Povšimněte si zejména těchto částí (v závorkách jsou kurzívou uvedeny latinské názvy): levá síň (atrium sinistrum), levá komora (ventriculus sinister), pravá síň (atrium dextrum), pravá komora (ventriculus dexter), dolní dutá žíla (vena cava inferior), horní dutá žíla (vena cava superior), plicnice (truncus pulmonalis), plicní žíly (venae pulmonales), aorta (aorta). (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148201)

Tlak v plicnici neboli PAP (zkratka pochází z anglického názvu pulmonary artery pressure) je krevní tlak, který působí na cévní stěnu v plicnici. Normální (fyziologické) hodnoty jsou následující: systolický tlak v plicnici (pulmonary artery systolic pressure, PASP): 15 až 28 mmHg, diastolický tlak v plicnici (pulmonary artery diastolic pressure, PADP): 6 až 16 mmHg, střední tlak v plicnici (mean pulmonary artery pressure, MPAP): 10 až 11 mmHg. Je-li MPAP v klidu chronicky zvýšen nad 20 mmHg, jedná se o tzv. plicní hypertenzi. Viz také krevní tlak, plicnice.

AV uzel je jiný název pro atrioventrikulární uzel.

SA uzel je jiný název pro sinoatriální uzel.

Sinoatriální uzel neboli SA uzel (lat. nodus sinuatrialis) je řídící součástí převodního systému srdečního. Je tvořen shlukem specializovaných buněk, který má přibližně velikost olivové pecky. Sinoatriální uzel lze zjednodušeně označit za „centrální hodiny“ nebo „přirozený pacemaker“ lidského srdce, neboť udává srdeční rytmus. Viz také atrioventrikulární uzel.

Atrioventrikulární uzel neboli AV uzel (lat. nodus atrioventricularis) je součástí převodního systému srdečního. Podobně jako sinoatriální uzel se podílí na šíření vzruchů po srdci. AV uzel se nachází ve spodní části síňového septa a přenáší elektrické impulsy ze síní do komor. AV uzel je poměrně malý: jeho rozměry jsou přibližně 1 × 3 × 5 mm. Viz také atrioventrikulární, sinoatriální uzel.

Inhibitory sinusového uzlu jsou léky, které se používají při léčbě srdečního selhání. Viz také inhibitor.

Sentinelová lymfatická uzlina nebo jen zkráceně sentinelová uzlina (v onkologii) je první lymfatická uzlina, do které se pravděpodobně rozšíří nádorové buňky z primárního nádoru, neboť se jedná o regionální lymfatickou uzlinu nacházející se nejblíže tomuto nádoru. Při šíření zhoubného nádoru se nádorové buňky s vysokou pravděpodobností objeví nejprve v sentinelové lymfatické uzlině, a teprve poté se rozšíří do dalších lymfatických uzlin. Předpokládá se, že sentinelové lymfatické uzliny jsou cílovými orgány, do kterých primárně metastázují nádorové buňky ze zhoubného nádoru. Například při operaci karcinomu prsu bývají vyšetřovány i lymfatické uzliny nacházející se poblíž zhoubného nádoru. Je-li sentinelová uzlina zasažena zhoubným nádorem, je nutné vyšetřit i další lymfatické uzliny. Viz také lymfatické uzliny, regionální lymfatické uzliny.

Spádové lymfatické uzliny je jiný název pro regionální lymfatické uzliny. Viz také lymfatické uzliny.