Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

cyto- je předpona, která znamená „týkající se buňky či buněk“. Příklady: cytologie – obor, který se zabývá studiem struktury a funkce buněk, cytoplazma – obsah buňky ohraničený plazmatickou membránou (vyjma jádra), cytoskelet – v doslovném překladu „buněčná kostra“, cytostatika – léky, které zpomalují nebo zastavují růst a dělení buněk, cytotoxin – látka, která má toxický účinek na buňky, apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz cyto-.

Alergická reakce cytotoxického typu neboli imunopatologická reakce II. typu je jedním ze čtyř typů alergických reakcí, ale vyskytuje se velmi zřídka. V tomto případě se na antigen (vázaný na povrch buňky nebo vyskytující se na povrchu orgánu) naváže protilátka, díky níž pak imunitní systém cílovou buňku (označenou komplexem antigen-protilátka) zničí. Příkladem je situace, kdy se některé léky vážou na povrch krevních buněk. Na tyto léky (antigeny) se navážou protilátky a imunitní systém ničí krevní buňky vlastního těla. Při vyšetření krve se to může projevit např. poklesem počtu bílých krvinek (granulocytů) nebo krevních destiček (trombocytů). Viz také alergická reakce, cytotoxicita.

Cytologické vyšetření je vyšetření, při němž jsou pod mikroskopem zkoumány jednotlivé buňky, které byly odebrány odněkud z lidského těla, například z povrchu děložního čípku (v rámci cervikálního screeningu), z pleurální dutiny (při pleurálním výpotku) apod. Viz také cytologie, cytologický stěr, histologické vyšetření, screeningová cytologie.

Cytostatika jsou léky, které se používají v protinádorové léčbě. Cytostatika zpomalují nebo zastavují růst a dělení buněk, včetně nádorových buněk. Výsledkem je, že zhoubný nádor přestane růst a šířit se dále do těla (metastazovat). Podle mechanismu účinku rozlišujeme různé skupiny cytostatik, např. alkylační cytostatika, antimetabolity, inhibitory PARP, inhibitory topoizomeráz, platinová cytostatika, taxany apod. Viz také cyto-, protinádorová léčiva.

Cytologie je obor biologie, který se zabývá studiem struktury a funkce buněk. Z lékařského hlediska je cytologie součástí mikroskopické anatomie. Odvozené přídavné jméno je cytologický. Viz také cyto-, -ologie a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz cytologie, cytologický apod.

Cytotoxin je obecně jakákoli látka, která má toxický účinek na buňky (a může je i zabít). Mezi cytotoxiny se proto řadí nejen toxiny, ale i některá léčiva s cytotoxickým účinkem. Viz také cyto-, toxin, cytotoxicita.

Cytoplazma je část buňky, která leží směrem dovnitř od plazmatické membrány a vně jádra. V cytoplazmě se nacházejí různé organely. V cytoplazmě rovněž probíhá většina procesů, které se v buňce celkově odehrávají. Odvozené přídavné jméno je cytoplazmatický. Viz také cyto-, buňka.

Cytotoxicita doslova znamená „jedovatost pro buňky“. Někdy je definována jako „schopnost ničit buňky“, ať už se jedná o cytotoxické buňky (některé specializované buňky imunitního systému) nebo cytotoxické látky (cytotoxiny). Odvozené přídavné jméno je cytotoxický. Viz také cyto-, toxicita.

Screeningová cytologie je metoda, která se v České republice používá ve screeningu rakoviny děložního čípku. Jedná se o cytologické vyšetření buněk odebraných z povrchu děložního čípku, které je prováděno za účelem screeningu, tj. preventivně u žen, které nemají žádné příznaky karcinomu děložního hrdla. Viz také screening, cytologie, cytologický stěr, cytologické vyšetření, karcinom děložního hrdla.

Cytologický stěr neboli Pap test je nejdůležitějším vyšetřením, které umožňuje odhalit přednádorové (prekancerózní) změny nebo rakovinu děložního čípku. Provádí se v rámci gynekologické preventivní prohlídky, a to jednoduchým odběrem vzorku buněk z povrchu děložního čípku. Vzorek je pak odeslán k cytologickému vyšetření do specializované laboratoře. U většiny žen je výsledek cytologického stěru normální. Ale i v případě, že jsou odhaleny abnormální buňky, neznamená to automaticky, že žena má rakovinu nebo přednádorové onemocnění (tzv. prekancerózní léze děložního hrdla): ve většině případů se jedná o neškodné příčiny, například zánět. Pokud jsou buňky jen mírně změněné, je obvykle možné počkat a provést další cytologický stěr po několika měsících. U mnoha žen během této doby změněné buňky samy vymizí a není nutná žádná léčba. Viz také cytologie, cytologické vyšetření, screeningová cytologie.