Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Osmotický tlak je definován jako tlak, kterým je potřeba působit na roztok oddělený polopropustnou membránou od čistého rozpouštědla (nejčastěji vody), aby se zabránilo osmóze – tedy pronikání molekul rozpouštědla ze strany s nižší koncentrací rozpuštěných částic na stranu s vyšší koncentrací těchto částic (přičemž samotné částice nemohou membránou projít). Osmotický tlak je přímo úměrný osmolalitě roztoku, a je větší na straně s vyšší koncentrací rozpuštěných částic. V souvislosti s lékařstvím je pojem „osmotický tlak“ obvykle chápán jako tlak na buněčnou membránu (neboť ta se chová jako polopropustná membrána), který je způsoben odlišnou koncentrací roztoků na obou stranách této membrány. Osmotický tlak hraje zásadní roli například při ultrafiltraci krve v ledvinách. Viz také osmóza, osmolalita, tonicita, hypotonický, izotonický, hypertonický.

Nitrooční tlak, intraokulární tlak neboli IOP (zkratka pochází z anglického názvu intraocular pressure) je tlak tekutiny uvnitř oka. Nitrooční tlak může změřit oční lékař pomocí tonometrie. Vyšetření nitroočního tlaku je důležité při posuzování rizika vzniku zeleného zákalu.

Pulzní tlak je definován jako rozdíl mezi systolickým krevním tlakem a diastolickým krevním tlakem. Příliš vysoký pulzní tlak je rizikovým faktorem pro rozvoj aterosklerózy.

Žilní tlak je jiný název pro venózní tlak. Viz také žíly.

„Léky na vysoký krevní tlak“ je lidové označení pro antihypertenziva. Viz také vysoký krevní tlak.

Venózní tlak neboli žilní tlak je krevní tlak, který působí na cévní stěnu v žilách. Venózní tlak je výrazně nižší než arteriální tlak. Typické hodnoty se pohybují – v závislosti na místě měření – od několika milimetrů rtuti (mmHg) v žilách v blízkosti srdce až po přibližně 10–15 mmHg v žilách nohou (při měření vestoje). Viz také venózní, krevní tlak, arteriální tlak.

Tlak v plicnici neboli PAP (zkratka pochází z anglického názvu pulmonary artery pressure) je krevní tlak, který působí na cévní stěnu v plicnici. Normální (fyziologické) hodnoty jsou následující: systolický tlak v plicnici (pulmonary artery systolic pressure, PASP): 15 až 28 mmHg, diastolický tlak v plicnici (pulmonary artery diastolic pressure, PADP): 6 až 16 mmHg, střední tlak v plicnici (mean pulmonary artery pressure, MPAP): 10 až 11 mmHg. Je-li MPAP v klidu chronicky zvýšen nad 20 mmHg, jedná se o tzv. plicní hypertenzi. Viz také krevní tlak, plicnice.

Krevní tlak neboli BP (zkratka pochází z anglického názvu blood pressure) je tlak krve, který působí na cévní stěnu v určité části kardiovaskulárního systému. V klinické praxi se nicméně pod pojmem „krevní tlak“ často rozumí arteriální tlak, který lze naměřit ve velkých tepnách systémového oběhu. Viz také krev, arteriální tlak, venózní tlak, tlak v plicnici a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz krevní tlak.

Systolický krevní tlak neboli SBP (zkratka pochází z anglického názvu systolic blood pressure) je krevní tlak, který působí na cévní stěnu ve velkých tepnách systémového oběhu během systoly. Systolický krevní tlak je vždy vyšší než diastolický krevní tlak. Normální hodnota SBP u mladého dospělého člověka je přibližně 120 mmHg. Poznámka: Při měření krevního tlaku se hodnota SBP uvádí jako první. Je-li například naměřena hodnota 120/80 mmHg, systolický krevní tlak činí 120 mmHg. Viz také systola, krevní tlak, diastolický krevní tlak.

Intrakraniální tlak je jiný název pro nitrolební tlak. Viz také intrakraniální.