Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Syndrom obstrukční spánkové apnoe neboli OSAS (zkratka pochází z anglického názvu obstructive sleep apnoea syndrome) je jiný název pro obstrukční spánkovou apnoi. Viz také syndrom, obstrukce, spánková apnoe.

Obstrukční spánková apnoe neboli OSA (zkratka pochází z anglického názvu obstructive sleep apnoea) je jedna z poruch spánku, která se vyznačuje zástavami dechu ve spánku a je způsobena překážkou (obstrukcí) v horních dýchacích cestách. OSA je zdaleka nejčastějším typem syndromu spánkové apnoe. Terminologická poznámka: Pro obstrukční spánkovou apnoi se používá rovněž označení syndrom obstrukční spánkové apnoe neboli OSAS (zkratka pochází z anglického názvu obstructive sleep apnoea syndrome). Obrázek: Obstrukční spánková apnoe (OSA) – schematický nákres. V horní části obrázku je znázorněno normální dýchání během spánku. V dolní části obrázku jsou schematicky znázorněny některé (zdaleka ne všechny) příčiny vzniku OSA: v tomto konkrétním případě zvětšený jazyk a prodloužené měkké patro. Obojí může vést k „ucpání“ (obstrukci) dýchacích cest. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také obstrukce, spánková apnoe.

Spánková apnoe doslova znamená „zástava dechu ve spánku“. Jedna z mnoha poruch spánku, která se vyznačuje právě zástavami dechu ve spánku, je odborně označována jako syndrom spánkové apnoe. Viz také spánek, apnoe.

Syndrom spánkové apnoe neboli SAS (zkratka pochází z anglického názvu sleep apnoea syndrome) je jedna z poruch spánku, která se vyznačuje zástavami dechu ve spánku. Tyto přestávky v dýchání se označují jako apnoe, trvají nejméně 10 sekund a opakují se více než 5× za hodinu spánku. Tento stav je často spojen s nápadně hlasitým chrápáním. Ve dne pak může člověk trpět výraznou spavostí a může usínat i při důležitých činnostech, včetně řízení auta. Podle původu apnoe se rozlišují celkem tři typy této poruchy spánku: obstrukční spánková apnoe – zdaleka nejčastější typ SAS; obstrukční spánková apnoe je vyvolána překážkou (obstrukcí) v horních dýchacích cestách; dýchací úsilí je při něm zachováno; centrální spánková apnoe – má příčinu v centrálním nervovém systému, dýchací úsilí není přítomno; smíšená spánková apnoe – začíná jako centrální (tzn. bez dýchacího úsilí), ale končí jako obstrukční (neboť během jejího trvání se dýchací úsilí obnoví). Viz také syndrom, spánek, apnoe, poruchy spánku.

Spánkový mozkový lalok nebo jen zkráceně spánkový lalok (lat. lobus temporalis cerebri) je postranní část každé mozkové hemisféry, která se nachází před týlním lalokem (jinými slovy, každý člověk má dva spánkové laloky). Ve spánkovém laloku se odehrává interpretace sluchových podnětů z vnitřního ucha, je tedy nezbytně důležitý pro sluch. Obrázek: Mozkové hemisféry – schematický nákres. V levé části obrázku jsou znázorněny čtyři hlavní mozkové laloky. V pravé části obrázku jsou vyznačeny levá a pravá mozková hemisféra, rýhy a závity. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozkové laloky, mozkové hemisféry.

REM spánek (zkratka REM pochází z anglického výrazu rapid eye movement) je fáze spánku, která se vyznačuje mj. „rychlými pohyby očí“, což je i doslovný překlad anglické zkratky. Během REM spánku se nám zdaji nejživější sny (ačkoli ne vždy si později dokážeme vybavit jejich obsah). Ve fázi REM spánku jsou tělesné pohyby obvykle minimální, zato mozková aktivita je velmi vysoká. Viz také spánek, spánková stadia, spánkový cyklus.

Spánková stadia jsou různé fáze spánku, které lze rozlišit pomocí určitých diagnostických postupů (například pomocí elektroencefalografie). Podle Americké akademie spánkové medicíny (AASM) rozlišujeme 5 spánkových stadií: bdělost – člověk ještě nespí, je „vzhůru“; spánkové stadium N1 – přechodem z bdělého stavu do spánku, člověk se může ještě celkem snadno probudit; spánkové stadium N2 – probuzení již není tak snadné, po relativně krátké době člověk v ideálním případě usíná; svaly se uvolňují (relaxují); spánkové stadium N3 neboli hluboký spánek – svaly jsou uvolněné, dýchání se zpomaluje; tělo hlubokého spánku využívá mj. k regeneraci, buněčnému dělení, opravě poškozených tkání a dalším opravným mechanismům; v této době je u dětí a dospívajících vylučován růstový hormon; z hlubokého spánku se obvykle již tak snadno neprobudíme; REM spánek – v této fázi se v mozku odehrávají nejživější sny; tělesné pohyby jsou obvykle minimální, zato mozková aktivita je velmi vysoká. Grafické zobrazení těchto stadií v průběhu času (typicky během jedné noci) se označuje jako hypnogram. Obrázek: Hypnogram – schematický nákres. Na svislé ose jsou znázorněna spánková stadia, na vodorovné ose čas; na časové ose lze zároveň pozorovat spánkové cykly. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také spánek, spánkový cyklus.

Spánkový cyklus je sled čtyř spánkových stadií, které se vzájemně střídají v poměrně stabilním a charakteristickém pořadí. Jeden spánkový cyklus trvá přibližně 90–110 minut a obvykle se opakuje 4–7× za noc: spánkové stadium N1, spánkové stadium N2, spánkové stadium N3 neboli hluboký spánek, REM spánek. Těsně po usnutí u zdravého člověka převažuje hluboký spánek, v dalších cyklech se postupně zvyšuje podíl REM spánku. Mezi dvěma cykly se člověk může i krátce probudit, například při změně polohy těla. Obrázek: Jeden spánkový cyklus trvá přibližně 90–110 minut. Během něj se vystřídají spánková stadia N1, N2, N3 a REM spánek. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také spánek, spánková stadia.

Poruchy spánku jsou stavy, které se vyznačují změnami dříve obvyklého a bezproblémového spánku. Poruchy spánku mohou negativně ovlivňovat celkové zdraví i kvalitu života. Nedostatek spánku může kromě toho ovlivnit schopnost člověka bezpečně řídit a zvyšovat riziko dalších zdravotních potíží. Mezi příznaky poruch spánku patří nadměrná denní ospalost, nepravidelné dýchání nebo nadměrné pohyby během spánku, dále nepravidelný cyklus spánku a bdění a v neposlední řadě potíže s usínáním. Poruchy spánku u dospělých mají mnoho podob. Podle toho, o jakou poruchu spánku se jedná, se objevují další příznaky. Ne každá porucha spánku je spojena s vážnými zdravotními problémy. Některé akutní poruchy spánku (například jet lag po cestování letadlem) jsou relativně „neškodné“ a většinou po krátké době samy odezní. Poruchy spánku však mohou mít i organické příčiny, a někdy mohou mít í výrazně negativní dopad na tělesné i duševní zdraví. Chronické potíže se spánkem, nedostatečné množství spánku a příliš málo odpočinku mohou mít obrovský dopad na tělesnou výkonnost, psychiku i společenský život člověka. Při poruchách spánku hrají významnou roli faktory životního stylu a některé další vnější faktory. Existuje mnoho různých typů poruch spánku. Mezi ty nejčastěji se vyskytující patří například nespavost, syndrom spánkové apnoe či narkolepsie. Lékaři obvykle dokáží většinu poruch spánku účinně léčit, jakmile je správně diagnostikují. Viz také porucha, spánek.

Spánková hygiena je souhrnné označení pro soubor doporučených postupů a návyků, které člověku pomáhají lépe spát. Dostatečně dlouhý a kvalitní spánek totiž podporuje zejména: tělesnou regeneraci, správné fungování imunitního systému, duševní regeneraci, včetně kognitivních funkcí. Existuje mnoho možností, jak dosáhnout dostatečně dlouhého i kvalitního spánku, a každá z nich je velmi individuální. Obecně lze pro dobrou spánkovou hygienu doporučit následující: vyhýbat se pozdním a vydatným jídlům; dostatek pohybové aktivity během dne, nikoli však v pozdních večerních hodinách; dodržovat „rituály“ usnadňující usínání (např. čtení před spaním apod.); dostatečné vyvětrání ložnice před ulehnutím ke spánku; nerušené prostředí pro spánek; zdravá strava. Viz také spánek, hygiena.