Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Nesnášenlivost mléka je jiný název pro intoleranci laktózy.

Nesnášenlivost lepku je onemocnění, které se projevuje tím, že po konzumaci potravin obsahujících lepek se člověku udělá špatně, trpí nadýmáním, bolestmi břicha apod. Pokud se nesnášenlivost lepku objeví již v dětství, lékaři hovoří o celiakii. Nesnášenlivost lepku má některé rysy alergie i autoimunitního onemocnění. Viz také lepek, celiakie, bezlepková dieta.

Mlékovody jsou tenké kanálky uvnitř prsu, které v době kojení odvádějí mateřské mléko z lalůčků prsní žlázy do bradavky.

Povinná mlčenlivost zdravotnických pracovníků se vztahuje na lékaře i všechny ostatní zdravotníky, studenty a mladé lékaře, kteří se účastní procesu péče a/nebo mají přístup do zdravotnické dokumentace. Ti všichni jsou vázáni povinnou mlčenlivostí o všech skutečnostech, které se (nejen) ze zdravotnické dokumentace dozvěděli. Lékař je oprávněn sdělovat informace o zdravotním stavu pacienta, pokud s tím pacient souhlasí. Souhlas se předpokládá např. při předávání informací lékaři, ke kterému je pacient odeslán, tedy pro zajištění návaznosti zdravotnických služeb. Pacient má právo již při registraci nebo kdykoliv potom určit osoby, kterým mohou být informace o zdravotním stavu podávány. Bez souhlasu pacienta může lékař sdělovat tyto informace jen za přísně zákonem vymezených podmínek.

Intolerance mléčného cukru je jiný název pro intoleranci laktózy. Viz také cukry.

Mléčný cukr je jiný název pro laktózu. Viz také cukry.

Bakterie mléčného kvašení (lat. Lactobacillales) je řád bakterií, které v rámci svého metabolismu produkují kyselinu mléčnou. Jedná se o poměrně početnou skupinu bakterií, která zahrnuje více než 10 rodů, mezi nimi i laktobacily. Viz také bakterie, kyselina mléčná, laktobacily.

Alergie na mléko je typ alergie, při němž imunitní systém přemrštěně reaguje na určité bílkovinné složky mléka (kasein nebo syrovátkový protein). Potíže se mohou objevit buď bezprostředně po konzumaci mléka, nebo se zpožděním. Příznaky se mohou projevit na rtech, v ústech, v jícnu, v nose či v dolních dýchacích cestách, případně na kůži nebo na očích. Postižen může být i trávicí trakt, plíce a kardiovaskulární systém. Mezi časté reakce se mj. řadí: pocit brnění či mravenčení v ústech, svědění a otoky na sliznicích podél celého trávicího traktu (od rtů až po řitní otvor) i na kůži (kopřivka, později se mohou objevit i ekzémy), náhlá dušnost (alergické astma), alergický šok. Pozor: Alergie na mléko není totéž co intolerance laktózy! Zatímco u intolerance způsobuje potíže určitý druh sacharidu (konkrétně laktóza), u alergie jsou problematické určité proteiny, které jsou obsaženy v mléce. Alergie na mléko je alergií v klasickém smyslu, tzn. imunitní systém bojuje proti látce, která je pro tělo ve skutečnosti neškodná, a to se projevuje alergickými příznaky. Viz také alergie, intolerance laktózy.

Kyselina mléčná neboli laktát je látka, která se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Vzniká odbouráváním glukózy při anaerobním metabolismu, tzn. v případě, kdy plíce nedokážou do krevního oběhu dodávat dostatek kyslíku, aby pokryly požadavky svalů na energii. Poznámka: Laktát je anion (záporně nabitá částice), který je odvozen od kyseliny mléčné. Viz také kyselina, anaerobní metabolismus.

Mateřské mléko je výměšek (sekret) mléčných žláz, které se nacházejí v ženském prsu. Mateřské mléko je ideálním zdrojem výživy pro většinu kojenců, neboť obsahuje protilátky, které chrání dítě před infekcemi, a některé další látky, které podporují vývoj centrálního nervového systému, trávicího traktu apod. V některých případech se kojení nedoporučuje (např. u HIV-pozitivních matek, neboť hrozí přenos infekce na dítě). Viz také tělesná tekutina, kojení, mléčné žlázy.