Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Centrální nervový systém neboli CNS (zkratka pochází z anglického názvu central nervous system) je sjednocující a řídicí centrum nervového systému: například vyhodnocuje přicházející senzorické podněty a určuje motorickou odpověď. Centrální nervový systém se z anatomického hlediska dělí na dvě hlavní části: mozek – je uložen v lebce, mícha – prochází páteřním kanálem. Obrázek: Centrální nervový systém – schematický nákres. Mícha je znázorněna žlutě, mozek a jeho jednotlivé součásti růžově. Mezimozek není vidět, neboť se nachází mezi mozkovými hemisférami. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také centrální, nervový systém.

Somatický nervový systém neboli SNS (zkratka pochází z anglického názvu somatic nervous system) je oddíl periferního nervového systému. SNS zajišťuje vědomé řízení pohybů těla prostřednictvím kosterních svalů. SNS je tvořen celkem třemi typy nervů: senzorické nervy – obsahují aferentní (senzorická) nervová vlákna, která přenášejí vjemy z těla do centrálního nervového systému (CNS), motorické nervy – obsahují eferentní (motorická) nervová vlákna, která přenášejí motorické příkazy z CNS ke stimulaci svalové kontrakce, smíšené nervy – obsahují aferentní i eferentní nervová vlákna, a přenášejí tedy signály oběma směry (dovnitř i ven z CNS). Pokud se například dotkneme horkého předmětu, senzorická vlákna přenášejí informaci o vysoké teplotě do mozku. Ten následně prostřednictvím motorických vláken „vyšle instrukce“ svalům ruky, aby se okamžitě stáhly (a člověk se díky tomu méně popálí). Celý proces trvá méně než sekundu. Viz také nervový systém.

Autonomní nervový systém neboli ANS (zkratka pochází z anglického názvu autonomic nervous system) je oddíl periferního nervového systému. Nervová vlákna ANS přímo souvisí s fungováním vnitřních orgánů. ANS je „kontrolní systém“, který funguje převážně nezávisle na vůli člověka a řídí životně důležité tělesné funkce, jako je zejména srdeční frekvence a dechová frekvence, ale i řadu dalších tělesných procesů (trávení, pocení, zvracení, sexuální vzrušení apod.). Autonomní nervový systém se dále dělí na: sympatický oddíl, parasympatický oddíl, enterický nervový systém. Obrázek: Parasympatický oddíl (levá část obrázku) a sympatický oddíl (pravá část obrázku) – schematický nákres. Enterický nervový systém není na tomto schématu znázorněn. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také nervový systém.

Enterický nervový systém neboli ENS (zkratka pochází z anglického názvu enteric nervous system) je součástí autonomního nervového systému. Jedná se o složitou síť nervových vláken (axonů), která inervují břišní orgány, jako je trávicí trakt, slinivka břišní, žlučník atd. ENS obsahuje řádově stovky milionů neuronů. Obrázek: Struktura stěny trávicího traktu – schematický nákres. Tučnými popisky jsou zvýrazněny čtyři vrstvy specializované tkáně: sliznice, podslizniční vazivo, svalová vrstva (v tomto případě hladká svalovina) a serózní membrána. Žlutě jsou vyznačeny nervy, které jsou součástí enterického nervového systému. (Zdroj: By Goran tek-en, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons) Viz také enter(o)-, nervový systém, autonomní nervový systém.

Nervový systém je orgánový systém, který řídí celý organismus. Na vnitřní i vnější změny reaguje aktivací příslušných svalů a žláz. Z anatomického hlediska se nervový systém člení na: centrální nervový systém: mozek mícha periferní nervový systém: somatický nervový systém autonomní nervový systém Viz také nervy, neurony, orgánový systém a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz nervový systém.

Periferní nervový systém neboli PNS (zkratka pochází z anglického názvu peripheral nervous system) představuje části nervového systému mimo mozek a míchu. Umožňuje životně důležité spojení mezi centrálním nervovým systémem (CNS) a okolním světem. Jeho nervy se proplétají téměř každou částí těla a umožňují centrálnímu nervovému systému dostávat informace a také vyvíjet činnost. Z anatomického hlediska se PNS člení na somatický nervový systém (SNS) a autonomní nervový systém (ANS). Obrázek 1: Zjednodušené schéma periferního nervového systému (vyznačen modře) v celém těle. Oranžově je znázorněn centrální nervový systém (rovněž zjednodušený). V některých případech jsou uvedeny pouze latinské popisky (kurzívou), protože české názvy nejsou běžně zažité. (Zdroj: depositphotos.com) Obrázek 2: Zjednodušené schéma periferního nervového systému v oblasti míšních nervů. Somatický nervový systém (SNS) zásobuje vůlí ovladatelné kosterní svaly (levá část obrázku), zatímco autonomní nervový systém (ANS) zásobuje části těla, které vůlí ovládat nelze, např. hladkou svalovinu v tenkém střevě (pravá část obrázku). (Zdroj: depositphotos.com) Viz také periferní, nervový systém, periferní nervy.

Systémový oběh, velký krevní oběh neboli tělní oběh je oběh krve mezi srdcem a všemi ostatními částmi těla (kromě plic). Přenáší okysličenou krev k buňkám a vrací odkysličenou krev zpět do srdce. Viz také systémový, plicní oběh, krevní oběh.

Systémový lupus erythematodes (SLE) je závažné autoimunitní onemocnění pojivové tkáně, které se vyskytuje zejména u žen. Typickým příznakem je vyrážka na obličeji ve tvaru motýla, ačkoli ta se může vyskytovat i u jiných forem lupus erythematodes. SLE však postihuje řadu důležitých orgánů (mj. i mozek a ledviny). Viz také systémový.

Systémový znamená „vyskytující se v celém těle“, popř. „postihující tělo jako celek“ apod. Opakem „systémového“ je lokální. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz systémový.

Systémová sklerodermie je chronické autoimunitní onemocnění, které se projevuje nadměrnou aktivací imunitního systému, poškozením krevních cév, tuhnutím kůže (např. kolem rtů, na prstech rukou i jinde) a poškozením důležitých vnitřních orgánů. Příčiny zatím nebyly zcela objasněny, zřejmě však existuje jistá genetická predispozice. Viz také systémový, sklerodermie.