Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Nervová pleteň (plexus nervosus) je síť vzájemně se křížících a propojených míšních nervů. Každá nervová pleteň se skládá ze senzorických i motorických vláken. Nervové pleteně zajišťují například inervaci končetin. V nervových pleteních se axony různých míšních nervů různě vzájemně kříží a propojují, což zajišťuje, že každý sval v končetině je zásobován více než jedním míšním nervem. Takové uspořádání nervových vláken zajišťuje, že zničení jediného míšního nervu nemůže způsobit úplné ochrnutí končetinového svalu. Nervové pleteně se vyskytují v obou oddílech periferního nervového systému – somatickém i autonomním. Příklady: Somatický nervový systém: krční pleteň (plexus cervicalis), pažní pleteň (plexus brachialis), bederní pleteň (plexus lumbalis), křížová pleteň (plexus sacralis). Autonomní nervový systém: břišní pleteň (plexus coeliacus), srdeční pleteň (plexus cardiacus), apod. Obrázek: Pažní pleteň (plexus brachialis) jako příklad nervové pleteně, znázorněná zároveň s okolními nervy a kostmi. (Zdroj: www.sciepro.com, CC BY-ND 4.0 DE) Viz také periferní nervový systém.

Křížová pleteň neboli sakrální plexus (lat. plexus sacralis) je největší nervová pleteň v lidském těle. Křížovou pleteň tvoří přední větve bederních nervů L4 a L5 a křížových nervů S1 až S5 (viz obrázek níže). Jedná se o párovou strukturu, rozlišujeme tedy levou křížovou pleteň a pravou křížovou pleteň. Z křížové pleteně vychází několik nervů, z nichž nejznámější je sedací nerv. Obrázek: Křížová pleteň – schematický nákres. Popisky jsou v latině. Začátek sedacího nervu (v levé dolní části obrázku) je označen jako n. ischiadicus. (Zdroj: By Andreas Raether - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=82180879) Viz také nervová pleteň.

Pažní pleteň neboli brachiální plexus (lat. plexus brachialis) je nervová pleteň, která inervuje horní končetinu. Pažní pleteň tvoří přední větve krčních nervů C5–C8 a hrudního nervu T1 (viz obrázek níže). Jedná se o párovou strukturu, rozlišujeme tedy levou pažní pleteň a pravou pažní pleteň. Z pažní pleteně vychází několik nervů; konkrétními příklady jsou středový nerv a loketní nerv. Obrázek: Pažní pleteň (plexus brachialis) jako příklad nervové pleteně – schematický nákres. V některých případech jsou uvedeny pouze latinské popisky (kurzívou), protože české názvy nejsou běžně zažité. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také nervová pleteň.

Eferentní nervové vlákno neboli motorické vlákno je axon (dlouhý výběžek) motorického neuronu, který se táhne daleko od těla neuronu a přenáší signály nervové impulzy z centrálního nervového systému do ostatních částí těla, zejména do svalů a žláz. Viz také aferentní nervové vlákno.

Nervově zprostředkovaná hypotenze je forma hypotenze, která nastává při poruchám komunikace mezi mozkem a srdcem. Může se objevit po dlouhodobém stání, ale také jako reakce na vzrušení nebo stresové situace. Tento typ je častější u dětí a mladých lidí než u starších pacientů. Viz také hypotenze.

Nervové buňky je jiný název pro neurony. Viz také buňka.

Kraniální nervy je odborný název pro hlavové nervy. Viz také kraniální, nervy.

Spinální nervy je odborný název pro míšní nervy.

Nervosvalové onemocnění neboli neuromuskulární onemocnění je velmi široký pojem, který zahrnuje řadu různých onemocnění projevujících se nesprávným fungováním svalů. Nejčastějším příznakem těchto onemocnění je svalová slabost. Nervosvalová onemocnění mohou být vrozená (zvláště pak v případě, že v rodině se vyskytuje genetická predispozice) nebo získaná (jako následek zánětu, úrazu, ischemie) apod. Převážná většina nervosvalových onemocnění se řadí mezi vzácná onemocnění. Mezi nervosvalová onemocnění se řadí např. spinální svalové atrofie, amyotrofická laterální skleróza, svalové dystrofie, Charcotova–Marieova–Toothova nemoc a mnoho dalších.

Centrální nervový systém neboli CNS (zkratka pochází z anglického názvu central nervous system) je sjednocující a řídicí centrum nervového systému: například vyhodnocuje přicházející senzorické podněty a určuje motorickou odpověď. Centrální nervový systém se z anatomického hlediska dělí na dvě hlavní části: mozek – je uložen v lebce, mícha – prochází páteřním kanálem. Obrázek: Centrální nervový systém – schematický nákres. Mícha je znázorněna žlutě, mozek a jeho jednotlivé součásti růžově. Mezimozek není vidět, neboť se nachází mezi mozkovými hemisférami. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také centrální, nervový systém.