Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Nádory mozku neboli mozkové nádory mohou být nezhoubné (benigní) nebo zhoubné (maligní). Podle toho, z jakých buněk mozku vzniká primární nádor, odborníci rozlišují různé typy nádorů mozku. V současné době je známo více než 100 typů primárních nádorů mozku. Různé typy těchto nádorů rostou velmi odlišně: rychle nebo pomalu, lokalizovaně nebo prorůstají do zdravé tkáně (tzv. infiltrativní růst). V závislosti na těchto vlastnostech různé typy nádorů mozku reagují odlišně na léčbu. Klasifikace nádorů mozku Je důležité vědět, zda je nádor nezhoubný nebo zhoubný, aby lékařský tým mohl u každého pacienta posoudit jeho individuální šanci na vyléčení a nabídnout mu nejlepší možnou léčbu. Světová zdravotnická organizace (WHO) za tímto účelem vydala klasifikaci, v níž jsou nádory centrálního nervového systému (CNS) rozděleny do čtyř tzv. histopatologických stupňů (mezi lékaři se běžně používá anglické označení grade): WHO grade 1 – takto jsou označovány nezhoubné, pomalu rostoucí nádory. Ty mají dobrou šanci na vyléčení chirurgickým zákrokem, při němž je nádor odstraněn. WHO grade 2 – tyto nádory jsou stále nezhoubné (benigní), ale mají tendenci k recidivám. Je také možné, že WHO grade 2 nádor se časem vyvine v nádor zhoubný. WHO grade 3 – takový nádor je považován za zhoubný. WHO grade 4 – toto označení odpovídá velmi zhoubnému a rychle rostoucímu nádoru s nepříznivou prognózou. Poznámka: Lékaři někdy používají i označení nízkého stupně (low-grade) a vysokého stupně (high-grade). Výraz „low grade“ v případě nádorů CNS odpovídá WHO grade 1 nebo WHO grade 2, zatímco výraz „high-grade“ v případě nádorů CNS odpovídá WHO grade 3 nebo WHO grade 4. Konkrétními příklady primárních nádorů mozku jsou gliomy, meningeomy, vestibulární schwannom či nádory hypofýzy. Sekundárními nádory mozku jsou mozkové metastázy. Viz také nádor, mozek.

Mozkový nádor je jiný název pro nádor mozku. Viz také mozek, nádor.

Mozkový edém je jiný název pro otok mozku. Viz také mozek, edém.

Střední mozek (lat. mesencephalon) je první ze tří oblastí mozkového kmene. Nachází se mezi mezimozkem (vpředu) a Varolovým mostem (dole). Střední mozek souvisí se zrakem, sluchem, motorikou, spánkem a bděním, ostražitostí a regulací teploty. V oblasti středního mozku se k mozkovému kmeni připojují dva páry hlavových nervů (okohybný a kladkový). Viz také mozek.

Koncový mozek (lat. telencephalon) je jednou ze čtyř hlavních částí mozku a tvoří asi 83 % jeho celkové hmoty. Koncový mozek je tvořen dvěma mozkovými hemisférami. Obrázek: Centrální nervový systém – schematický nákres. Koncový mozek je znázorněn v horní části obrázku. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozek.

Mozkové pleny jsou meningy nacházející se v oblasti mozku.

Ischemická cévní mozková příhoda (iCMP) je jedním ze dvou „hlavních“ typů cévní mozkové příhody. Při iCMP je v mozku narušen krevní oběh. Příčinou je obvykle krevní sraženina (trombus), která zablokuje některou z tepen zásobujících mozek. Tato krevní sraženina se může vytvořit (a často se i vytváří) mimo samotný mozek, např. v krční tepně nebo v srdci, a krevním řečištěm je pak zanesena do mozku, kde zablokuje některou z jeho cév. Krevní sraženina však může vzniknout i přímo v mozku. V obou případech je důsledek stejný: nervové buňky nejsou dostatečně zásobovány kyslíkem a živinami, a proto odumírají. V závislosti na tom, která oblast mozku je postižena, se pak vyskytují určité neurologické příznaky, mezi které může patřit např. jednostranné ochrnutí, poruchy řeči nebo zraku. Viz také ischemie, cévní mozková příhoda, hemoragická cévní mozková příhoda.

Zánět mozkových blan je lidové označení pro zánět mozkomíšních plen.

Podvěsek mozkový je jiný název pro hypofýzu.

Mozkové komory (lat. ventriculi cerebri) jsou čtyři vzájemně propojené dutiny uvnitř mozku, které jsou vystlané ependymovými buňkami a vyplněné mozkomíšním mokem. Mozkomíšní mok odtéká ze čtvrté mozkové komory do prostoru, který obklopuje mozek a míchu. První a druhá komora jsou postranní komory (ventriculi laterales) a jsou uloženy v mozkových hemisférách. Třetí komora (ventriculus tertius) je úzká nálevkovitá struktura, která se nachází mezi pravým a levým thalamem, těsně nad mozkovým kmenem. Čtvrtá komora (ventriculus quartus) je struktura přibližně ve tvaru kosočtverce, která probíhá podél mozkového kmene. Má čtyři otvory, kterými mozkomíšní mok odtéká do subarachnoidálního prostoru a do centrálního kanálku míchy. Funkcí mozkových komor je produkovat a vylučovat mozkomíšní mok, který chrání a udržuje „v kondici“ centrální nervový systém. Mozkomíšní mok neustále omývá mozek i míchu a odvádí z nich toxiny a odpadní látky, které se uvolňují z nervových buněk. Viz také mozek.