Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Monoklonální B-lymfocytóza neboli MBL (zkratka pochází z anglického názvu monoclonal B-cell lymphocytosis) je abnormální stav, při kterém se v krvi vyskytuje vyšší než normální počet identických (totožných) B-lymfocytů. U lidí s MBL se časem mohou objevit další poruchy B-lymfocytů, jako je zejména chronická lymfocytární leukemie (CLL). Z tohoto pohledu je MBL považována za prekancerózu, ze které se časem může vyvinout CLL. Viz také monoklonální, B-lymfocyty.

Monoklonální doslova znamená „odvozený z jediného klonu“, což v praxi většinou znamená i „odvozený z jedné původní buňky“. Příklady: monoklonální nádor = zhoubný nádor vzniklý z jediné „zvrhlé“ buňky, monoklonální protilátky = protilátky odvozené z jediného původního klonu buněk, apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz monoklonální.

Monoklonální protilátky jsou protilátky, které jsou připravovány v laboratoři a jsou odvozeny z klonování jediné bílé krvinky. Všechny protilátky připravené tímto postupem jsou proto zcela totožné. Existuje mnoho druhů monoklonálních protilátek: každá monoklonální protilátka je vyrobena tak, že se váže pouze na jediný, zcela konkrétní antigen. Monoklonální protilátky se používají při diagnostice a léčbě mnoha různých onemocnění, včetně některých typů zhoubných nádorů, kdy mohou být použity buď samostatně, nebo k přenosu léků přímo do nádorových buněk. Monoklonální protilátky hrají významnou roli v imunoterapii. Příklady monoklonálních protilátek jsou atezolizumab, bevacizumab, cetuximab, denosumab, ipilimumab, nivolumab, panitumumab, pembrolizumab či rituximab. Viz také monoklonální, protilátky, léčba protilátkami.