Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Minerální látky neboli minerály jsou chemické prvky, které jsou nezbytně nutné k tomu, aby živý organismus správně fungoval. Mezi minerální látky se však obvykle nepočítají čtyři základní prvky, ze kterých se skládá nejen lidské tělo, ale živé organismy obecně: kyslík, uhlík, vodík a dusík (tyto čtyři prvky tvoří asi 96 % hmotnosti lidského těla). Minerály se obvykle rozdělují na makroprvky (např. sodík, draslík, hořčík, vápník, fosfor) a na stopové prvky.

Perfluorované a polyfluorované alkylové látky neboli PFAS (zkratka pochází z anglického názvu per- and polyfluoroalkyl substances) je souhrnné označení pro rozsáhlou skupinu syntetických (uměle vytvořených) chemických látek s širokou škálou použití. Čím dál častěji jsou však detekovány jako látky znečišťující životní prostředí a některé z nich jsou spojovány s negativními účinky na lidské zdraví. Uvádí se, že některé PFAS mohou zvyšovat riziko vzniku zhoubných nádorů, poškození jater a ledvin, zvyšovat hladinu cholesterolu v krvi, způsobovat poruchy plodnosti a narušovat funkci endokrinního systému. Všechny PFAS obsahují vazbu uhlík-fluor, která je jednou z nejpevnějších chemických vazeb v organické chemii. To znamená, že odolávají degradaci nejen při používání, ale i později (zejména pokud se dostanou do životního prostředí). Většina PFAS proto snadno překonává velké vzdálenosti od místa, kde unikly do životního prostředí. PFAS mohou kontaminovat podzemní vody, povrchové vody i půdu. Čištění znečištěných míst je technicky obtížné a nákladné. Pokud budou úniky pokračovat, budou se PFAS dále hromadit v životním prostředí, pitné vodě i potravinách. PFAS mají široké využití, protože mají jedinečné žádoucí vlastnosti. Jsou například stabilní při intenzivním zahřívání. Mnohé z nich se používají například jako odpuzovače vody a mastnoty. Mezi hlavní průmyslová odvětví, v nichž se PFAS používají, patří letecký a obranný průmysl, automobilový či stavební průmysl. Používají se také ve zdravotnictví, při zpracování textilu a v kožedělném průmyslu; vyskytují se i v materiálech přicházejících do styku s potravinami, ve výrobcích pro domácnost či v elektronice. V posledních desetiletích začali světoví výrobci nahrazovat některé PFAS jinými PFAS nebo látkami bez obsahu fluoru. K tomuto trendu přispěla skutečnost, že vědci a vlády na celém světě poprvé rozpoznali škodlivé účinky některých PFAS (zejména PFAS s dlouhým řetězcem) na lidské zdraví a životní prostředí. Bližší informace o PFAS lze najít například na webu Státního zdravotního ústavu (odkaz vede na PDF soubor na webu szu.cz, 925 kB).

Očkovací látka je jiný název pro vakcínu. Viz také očkování.

Legální návykové látky jsou takové návykové látky, které jsou společností (potažmo legislativou dané země) tolerovány, ačkoli mají stejnou nebezpečnost a může na ně vzniknout stejná závislost jako na nelegální návykové látky. Mezi legální návykové látky se řadí alkohol, tabákové výrobky, léky, nátěrové barvy a ředidla. S legálními návykovými látkami se setkáváme v obchodních řetězcích, drogeriích, obchodech s barvami a laky, v potravinových obchodech, lékárnách, čerpacích stanicích a restauracích. Prodej legálních návykových látek je často omezen ze zákona horní hranicí věku 18 let (alkohol a tabákové výrobky), nebo jejich výdejem na předpis (některé druhy léků).

Přídatné látky je zkrácený název pro potravinářské přídatné látky.

Halucinogenní látky je jiný název pro halucinogeny.

Nelegální návykové látky neboli ilegální drogy jsou takové návykové látky, které (na rozdíl od legálních návykových látek) nejsou společností tolerovány, a jejichž uchováváním, předáváním, prodejem a výrobou se lidé dostávají do rozporu se zákonem. Konkrétními příklady nelegálních návykových látek jsou marihuana, hašiš, heroin, pervitin či kokain.

Kontrastní látka je látka, která musí být pacientovi podána před některými typy vyšetření pomocí zobrazovacích metod, aby se správně zobrazily některé anatomické struktury uvnitř těla. Pokud by se tak nestalo, vyšetření by nemělo smysl. Kontrastní látka může být podána ústně (pacient např. vypije roztok), injekčně, případně formou střevního nálevu (stříkačkou skrze řitní otvor). Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz kontrastní látka.

Tlumivé látky jsou látky, které snižují aktivitu centrálního nervového systému nebo i jiných částí organismu, a v neposlední řadě zpomalují reakce. Patří mezi ně opiáty, některé léky na předpis (konkrétně anxiolytika, hypnotika a sedativa), dále rozpouštědla a alkohol. Opakem tlumivých látek jsou stimulancia.

Účinná látka je jiný název pro léčivou látku.