Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Melanin je přírodní tmavý pigment (barvivo), který se vyskytuje u většiny živočichů, tedy i u člověka. V lidském těle se melanin nachází zejména ve vlasech, v kůži a v očích. Na množství obsaženého melaninu pak přímo závisí barva těchto částí těla.

Melanom je zhoubný nádor, která začíná v melanocytech, tj. buňkách vytvářejících pigment (barvivo) melanin. Melanom se nejčastěji vyskytuje na kůži (a je nejnebezpečnějším ze tří podtypů zhoubných nádorů kůže), ale může vzniknout i v jiných tkáních obsahujících melanin, například v oku nebo ve střevech. Viz také zhoubné nádory kůže.

Melanotropin je jiný název pro melanocyty stimulující hormon. Viz také -tropin.

Melanocyty jsou pigmentové buňky, které se nacházejí především v pokožce, konkrétně v její bazální vrstvě. Melanocyty mají charakteristické výběžky, jejichž pomocí dopravují do keratinocytů (nejhojněji zastoupených buněk v pokožce) melanin – tmavý kožní pigment (barvivo). Kromě pokožky se melanocyty vyskytují i v některých dalších místech lidského těla (např. v oku, přesněji řečeno v živnatce). Obrázek: Pigmentace kůže – schematický nákres. Barva kůže závisí na množství melaninu – pigmentu, který je produkován melanocyty v bazální vrstvě pokožky, a který se nakonec dostává do keratinocytů. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také -cyt.

Melanocyty stimulující hormon, melanotropin neboli MSH (zkratka pochází z anglického názvu melanocyte-stimulating hormone) je souhrnné označení pro skupinu peptidových hormonů, které vznikají především v hypofýze (přesněji řečeno v adenohypofýze), ale částečně i v kůži a v hypothalamu. Produkce MSH v kůži i v hypofýze se zvyšuje, je-li tělo vystaveno ultrafialovému záření. Jak již z jeho názvu vyplývá, MSH stimuluje („povzbuzuje“) specializované kožní buňky, tzv. melanocyty, k tvorbě pigmentu (barviva) zvaného melanin. Množství melaninu pak ovlivňuje barvu kůže, vlasů i očí. MSH je sice pojmenován podle svého stimulačního účinku na pigmentové buňky, ale působí i jinde v těle. MSH vznikající v hypotalamu může potlačovat chuť k jídlu tím, že působí na určité receptory v hypotalamu. Tento účinek je zesílen leptinem, tj. hormonem uvolňovaným z tukových buněk. MSH má kromě toho protizánětlivé účinky, může ovlivňovat uvolňování hormonu aldosteronu, který řídí rovnováhu soli a vody v těle, a ovlivňuje také sexuální chování. Viz také melanocyty, stimulace, hormony.