Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Melanotropin je jiný název pro melanocyty stimulující hormon. Viz také -tropin.

Melanocyty stimulující hormon, melanotropin neboli MSH (zkratka pochází z anglického názvu melanocyte-stimulating hormone) je souhrnné označení pro skupinu peptidových hormonů, které vznikají především v hypofýze (přesněji řečeno v adenohypofýze), ale částečně i v kůži a v hypothalamu. Produkce MSH v kůži i v hypofýze se zvyšuje, je-li tělo vystaveno ultrafialovému záření. Jak již z jeho názvu vyplývá, MSH stimuluje („povzbuzuje“) specializované kožní buňky, tzv. melanocyty, k tvorbě pigmentu (barviva) zvaného melanin. Množství melaninu pak ovlivňuje barvu kůže, vlasů i očí. MSH je sice pojmenován podle svého stimulačního účinku na pigmentové buňky, ale působí i jinde v těle. MSH vznikající v hypotalamu může potlačovat chuť k jídlu tím, že působí na určité receptory v hypotalamu. Tento účinek je zesílen leptinem, tj. hormonem uvolňovaným z tukových buněk. MSH má kromě toho protizánětlivé účinky, může ovlivňovat uvolňování hormonu aldosteronu, který řídí rovnováhu soli a vody v těle, a ovlivňuje také sexuální chování. Viz také melanocyty, stimulace, hormony.

Melanin je přírodní tmavý pigment (barvivo), který se vyskytuje u většiny živočichů, tedy i u člověka. V lidském těle se melanin nachází zejména ve vlasech, v pokožce a v očích. Na množství obsaženého melaninu pak přímo závisí barva těchto částí těla.

Melanocyty jsou pigmentové buňky, které se nacházejí především v pokožce, konkrétně v její bazální vrstvě. Melanocyty při expozici (vystavení) slunečnímu záření produkují melanin (tmavý pigment). Melanin chrání kůži před nebezpečným UV zářením a způsobuje zhnědnutí kůže. Melanocyty mají charakteristické výběžky, jejichž pomocí dopravují melanin do keratinocytů (nejhojněji zastoupených buněk v pokožce). Kromě pokožky se melanocyty vyskytují i v některých dalších místech lidského těla (např. v oku, přesněji řečeno v živnatce). Obrázek: Pigmentace kůže – schematický nákres. Barva kůže závisí na množství melaninu – pigmentu, který je produkován melanocyty v bazální vrstvě pokožky, a který se nakonec dostává do keratinocytů. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také -cyt.

Melanom je zhoubný nádor, která začíná v melanocytech, tj. buňkách vytvářejících pigment (barvivo) melanin. Melanom se nejčastěji vyskytuje na kůži (a je nejnebezpečnějším ze tří nejčastěji se vyskytujících typů zhoubných nádorů kůže). Kromě kůže se však může vyskytnout i na sliznicích (například v ústní dutině nebo v oblasti genitálií), a dokonce i v některých orgánech, jako jsou zejména oči. Melanom kůže se může vyskytnout prakticky kdekoli na těle. Velmi často se však melanomy nacházejí na zádech (zejména u mužů) nebo na nohách (zejména u žen). Tento rozdíl lze připisovat rozdílnému způsobu oblékání, což se pak projeví odpovídající expozicí (vystavením) těchto částí těla ultrafialovému záření. Některé kožní melanomy vznikají z již existujícího mateřského znaménka, jiné se objeví na dříve nenápadné oblasti kůže. Zpočátku melanom vypadá jako mírně nepravidelné mateřské znaménko. Časem se tato skvrna může měnit: může se například zvětšit, změnit tvar nebo barvu. Melanom vytváří metastázy v již velmi časném stadiu, proto se jedná o nejnebezpečnější typ rakoviny kůže. Jakmile je melanom objeven, měl by být co nejrychleji léčen. Čím dříve je melanom diagnostikován a léčen, tím vyšší je šance na uzdravení. Obrázek: Melanom na kůži. (Zdroj: By Unknown author - National Cancer Institute (AV Number: AV-8500-3850; Date Created: 1985; Date Entered: 1/1/2001), https://visualsonline.cancer.gov/details.cfm?imageid=9186, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=859342) Viz také nemelanomové kožní nádory, zhoubné nádory kůže.