Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kuchyňská sůl je lidové označení pro chlorid sodný.

Žlučové soli jsou látky přirozeně se vyskytující v lidském těle. Žlučové soli jsou odvozené od žlučových kyselin a podílejí se na trávení a vstřebávání (absorpci) tuků v tenkém střevě. Z chemického hlediska se žlučové soli řadí mezi steroidy. Viz také žluč, žlučové kyseliny.

Solidní nádor je abnormální pevný útvar v těle, který obvykle neobsahuje cysty ani jiné oblasti vyplněné tekutinou. Solidní nádory mohou být benigní (nezhoubné) nebo maligní (zhoubné). Různé typy solidních nádorů jsou pojmenovány podle typu buněk, ze kterých vznikly. Hlavní typy solidních nádorů jsou: Karcinomy – nejčastějši se vyskytující typ solidních nádorů. Karcinomy vznikají z epitelových buněk, které pokrývají povrch těla, vystýlají mnoho tělních dutin a vnitřních povrchů některých orgánů. Mezi karcinomy patří např. zhoubné nádory prsu, plic, tlustého střeva a konečníku, prostaty, slinivky břišní a některé zhoubné nádory kůže. Sarkomy – vznikají z pojivových tkání, jako jsou kosti, chrupavky, tuková tkáň, svalová tkáň nebo cévy. Mezi příklady patří osteosarkom (vzniká z buněk kostní tkáně), liposarkom (vzniká v tukové tkáni) či leiomyosarkom (vzniká z buněk hladké svaloviny). Lymfomy – tyto nádory jsou sice tradičně řazeny mezi nádorová onemocnění krve, avšak některé lymfomy mohou tvořit solidní nádory. Lymfomy mají původ v lymfatickém systému. Melanomy – zhoubné nádory pocházející z melanocytů. Existují i některé další typy solidních nádorů, jako např. neuroendokrinní nádory (NET), nádory ze zárodečných buněk či gliomy. Opakem solidních nádorů jsou hematologické malignity (neboli nádorová onemocnění krve). Viz také nádor.

Solární dermatitida je odborný název pro spálení od slunce. Viz také dermatitida.

Sulfidy (v souvislosti s výživou) jsou sekundární metabolity rostlin, které jsou zároveň běžnou součástí lidské stravy. Sulfidy dodávají rostlinám jejich typické aroma. Klinické studie naznačují, že sulfidy mohou u člověka snižovat riziko vzniku některých nádorových onemocnění. Studie na zvířatech a in vitro poukazují na to, že sulfidy mají antioxidační účinek, snižují hladinu cholesterolu a mohou působit i antibioticky. Sulfidy se vyskytují např. v cibuli, pórku, česneku, pažitce a v některých druzích košťálové zeleniny. Zástupci jsou např. aliin nebo alicin. Viz také sekundární metabolity.

Sulfát neboli síran je anion (záporně nabitá částice), který je odvozen od kyseliny sírové. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz sulfát.