Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Krevní systém AB0 neboli AB0 systém je nejdůležitější ze všech systémů krevních skupin. Na povrchu červených krvinek (ale i dalších částic v krvi, včetně virů a bakterií) se nacházejí struktury označované jako antigeny. V krevní plazmě se nacházejí protilátky neboli imunoglobuliny. Protilátky v krevní plazmě se mohou vázat na antigeny a hrají zcela zásadní roli ve fungování imunitního systému: dokážou totiž rozpoznat tělu cizí objekty, viry a bakterie, které pak jiné složky imunitního systému mohou zlikvidovat. Problém může nastat, pokud se v krevním oběhu člověka (typicky v důsledku krevní transfuze) objeví červené krvinky, které jeho tělo rozpozná jako „cizí“. AB0 systém vychází právě z antigenů na povrchu červených krvinek a specifických protilátek v krevní plazmě. V rámci AB0 systému rozlišujeme čtyři hlavní krevní skupiny: krevní skupina A: na povrchu červených krvinek se nacházejí antigeny A, v krevní plazmě se nacházejí protilátky anti-B, krevní skupina B: na povrchu červených krvinek se nacházejí antigeny B, v krevní plazmě se nacházejí protilátky anti-A, krevní skupina AB: na povrchu červených krvinek se nacházejí antigeny A i B, v krevní plazmě se nenacházejí protilátky anti-A ani anti-B, krevní skupina 0: na povrchu červených krvinek se nenacházejí antigeny A ani B, v krevní plazmě se nacházejí protilátky anti-A i anti-B. Obrázek: Krevní systém AB0 – kombinace antigenů na povrchu červených krvinek a protilátek v krevní plazmě. (Zdroj: depositphotos.com) Poznámka: AB0 systém se obvykle používá v kombinaci s Rh systémem, takže celkem rozlišujeme osm krevních skupin: A+, A–, B+, B–, AB+, AB–, 0+, 0–. Viz také krevní skupina, krevní systém Rh, antigen, červené krvinky.

Krevní systém Rh neboli Rh systém je druhý nejdůležitější ze všech systémů krevních skupin (hned po krevním systému AB0). Na povrchu červených krvinek (ale i dalších částic v krvi, včetně virů a bakterií) se nacházejí struktury označované jako antigeny. V krevní plazmě se nacházejí protilátky neboli imunoglobuliny. Protilátky v krevní plazmě se mohou vázat na antigeny a hrají zcela zásadní roli ve fungování imunitního systému: dokážou totiž rozpoznat tělu cizí objekty, viry a bakterie, které pak jiné složky imunitního systému mohou zlikvidovat. Problém může nastat, pokud se v krevním oběhu člověka (typicky v důsledku krevní transfuze) objeví červené krvinky, které jeho tělo rozpozná jako „cizí“. Rh systém vychází právě z antigenů na povrchu červených krvinek a specifických protilátek v krevní plazmě. Rh systém zahrnuje skupinu vzájemně příbuzných proteinů (antigenů). Nejdůležitější z těchto antigenů – především kvůli své vysoké schopnosti vyvolat imunitní reakci – je označován písmenem D: Je-li antigen D na povrchu červených krvinek přítomen, označujeme to jako Rh pozitivitu (Rh+). Naopak pokud antigen D na povrchu červených krvinek přítomen není, označujeme to jako Rh negativitu (Rh–). Poznámka: Rh systém se obvykle používá v kombinaci s AB0 systémem, takže celkem rozlišujeme osm krevních skupin: A+, A–, B+, B–, AB+, AB–, 0+, 0–. Viz také krevní skupina, Rh faktor, Rh pozitivní, Rh negativní, antigen, červené krvinky.

Systolický krevní tlak neboli SBP (zkratka pochází z anglického názvu systolic blood pressure) je krevní tlak, který působí na cévní stěnu ve velkých tepnách systémového oběhu během systoly. Systolický krevní tlak je vždy vyšší než diastolický krevní tlak. Normální hodnota SBP u mladého dospělého člověka je přibližně 120 mmHg. Poznámka: Při měření krevního tlaku se hodnota SBP uvádí jako první. Je-li například naměřena hodnota 120/80 mmHg, systolický krevní tlak činí 120 mmHg. Viz také systola, krevní tlak, diastolický krevní tlak.

AB0 systém je zkrácený název pro krevní systém AB0. Viz také krevní skupina.

Systémový lupus erythematodes (SLE) je závažné autoimunitní onemocnění pojivové tkáně, které se vyskytuje zejména u žen. Typickým příznakem je vyrážka na obličeji ve tvaru motýla, ačkoli ta se může vyskytovat i u jiných forem lupus erythematodes. SLE však postihuje řadu důležitých orgánů (mj. i mozek a ledviny). Viz také systémový.

Systémový znamená „vyskytující se v celém těle“, popř. „postihující tělo jako celek“ apod. Opakem „systémového“ je lokální. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz systémový.

Ženský reprodukční systém je orgánový systém, který zajišťuje rozmnožování (reprodukci) u žen. Ženský reprodukční systém je tvořen jednotlivými ženskými pohlavními orgány. Viz také mužský reprodukční systém.

Limbický systém (lat. systema limbicum) je tvořen několika mozkovými strukturami, které se nacházejí se po obou stranách thalamu, bezprostředně pod spánkovým lalokem. Limbický systém se podílí na řadě důležitých funkcí, včetně emocí, chování, dlouhodobé paměti a čichu. V neposlední řadě se limbický systém rozhodujícím způsobem podílí na tvorbě vzpomínek. Viz také mozek.

Mužský reprodukční systém je orgánový systém, který zajišťuje rozmnožování (reprodukci) u mužů. Mužský reprodukční systém je tvořen jednotlivými mužskými pohlavními orgány. Viz také ženský reprodukční systém.

Převodní systém srdeční (lat. systema conducens cordis) zajišťuje stimulaci a vedení vzruchu v srdci. Aby srdce mohlo vhánět krev do těla, je nutné, aby docházelo ke koordinovaným stahům buněk jednotlivých síní a komor, které se musí v rámci každé z nich současně stáhnout či uvolnit. Viz také atrioventrikulární uzel, sinoatriální uzel, Hisův svazek, Purkyňova vlákna, Tawarova raménka.