Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kostra končetin neboli apendikulární skelet (lat. skeleton appendiculare) zahrnuje celkem 126 kostí, konkrétně jsou to (v závorkách jsou uvedeny počty zmiňovaných kostí): pletenec ramenní: kost klíční (2) lopatka (2) kosti horní končetiny: kost pažní (2) kost vřetenní (2) kost loketní (2) zápěstní kosti (16) záprstní kosti (10) články prstů na rukou (28) pletenec pánevní: kost pánevní (2) kosti dolní končetiny: kost stehenní (2) kost holenní (2) kost lýtková (2) čéška (2) zánártní kosti (14) nártní kosti (10) články prstů na nohou (28) Obrázek: Kostra končetin – schematický nákres. (Zdroj: By LadyofHats Mariana Ruiz Villarreal - Own work. Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1522025) Viz také kostra, osová kostra.

Kostrč (lat. os coccygis) je malá kost přibližně trojúhelníkového tvaru, která se nachází na konci páteře: nahoře je spojena s kostí křížovou. Kostrč jen nepatrně ochraňuje pánevní orgány, jinak není nijak potřebná. Viz také kostra, páteř.

Kostrční nervy (nervi coccygei) jsou míšní nervy, které vycházejí z kostrční části míchy. Kostrční nervy jsou označovány jako Co1, jsou párové a jsou součástí periferního nervového systému. Viz také nervy, míšní nervy, periferní nervový systém.

Kostra neboli skelet se skládá z kostí, chrupavek, kloubů a vazů. Při narození tvoří lidskou kostru přibližně 270 kostí. Během vývoje však některé kosti srůstají, a kostru dospělého člověka tvoří obvykle 206 kostí. Ty se člení do dvou základních skupin: osová kostra (80 kostí), kostra končetin (126 kostí). Odvozené přídavné jméno je kosterní. Obrázek: Čelní pohled na kostru dospělého člověka. (Zdroj: By LadyofHats Mariana Ruiz Villarreal - Own work. Image renamed from File:Human skeleton front.svg, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6936349) Viz také kosti, osová kostra, kostra končetin.

Osová kostra neboli axiální skelet (lat. skeleton axiale) zahrnuje celkem 80 kostí, konkrétně jsou to (v závorkách jsou uvedeny počty zmiňovaných kostí): lebka: (28) kraniální kosti: kost temenní (2) kost spánková (2) kost čelní (1) kost týlní (1) kost čichová (1) kost klínová (1) (někdy wormianské kůstky) obličejové kosti: horní čelist (2) kost lícní (2) dolní čelist (1) kost nosní (2) kost patrová (2) dolní skořepa nosní (2) kost slzná (2) kost radličná (1) sluchové kůstky: kladívko (2) kovadlinka (2) třmínek (2) jazylka (1) páteř: krční obratle (7) hrudní obratle (12) bederní obratle (5) kost křížová (1) kostrč (1) hrudní koš: kost hrudní (1) žebra (24) Obrázek: Osová kostra – schematický nákres. (Zdroj: By LadyofHats Mariana Ruiz Villarreal - Own work. Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1521979) Viz také kostra, kostra končetin.

Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění tepen dolních končetin, je to jeden z projevů aterosklerózy. Porucha prokrvení (ischemie) končetiny může být akutním stavem (akutní tepenná ischemie končetiny), kdy uzávěr postihne i dosud zdravou tepnu. Jde o stav bezprostředně ohrožující končetinu, který musí být řešen se stejnou rychlosti jako jiné akutní ischemické příhody (infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda). Příčinou chronické ischemie je ve většině případů aterosklerotický proces, který způsobuje ucpávání tepen a následnou poruchu prokrvení končetiny (ischemii). Typickým projevem ICHDK je klaudikace (bolest postižené končetiny po ujití určité vzdálenosti).

Kosti dolní končetiny (lat. ossa membri inferioris) jsou párové kosti stehna, bérce a nohy. Pokud počítáme obě dolní končetiny, jedná se celkem o 60 kostí (v závorkách jsou uvedeny počty zmiňovaných kostí): kost stehenní (2), kost holenní (2), kost lýtková (2), čéška (2), zánártní kosti (14), nártní kosti (10), články prstů na nohou (28). Viz také kostra, kosti bérce, kosti nohy, kosti horní končetiny.

Kosti horní končetiny (lat. ossa membri superioris) jsou párové kosti paže, předloktí a ruky. Pokud počítáme obě horní končetiny, jedná se celkem o 60 kostí (v závorkách jsou uvedeny počty zmiňovaných kostí): kost pažní (2), kost vřetenní (2), kost loketní (2), zápěstní kosti (16), záprstní kosti (10), články prstů na rukou (28). Viz také kostra, kosti předloktí, kosti ruky, kosti dolní končetiny.

Porucha spánku s periodickými pohyby končetinami neboli PLMD (zkratka pochází z anglického názvu periodic limb movement disorder) je jedna z poruch pohybu souvisejících se spánkem. PLMD se projevuje opakovanými pohyby, nejčastěji dolními končetinami, které se vyskytují přibližně každých 20–40 sekund. Tyto pohyby mohou mít podobu krátkých svalových záškubů, trhavé pohyby nebo ohýbání nohou směrem nahoru (odborným názvem dorzální flexe). PLMD se vyskytují v epizodách, které mohou trvat od několika minut až po několik hodin. Příčina PLMD je často neznámá, ale může souviset s celou řadou dalších zdravotních potíží, včetně jiných poruch spánku. Mnoho lidí si vůbec neuvědomuje, že ve spánku hýbou končetinami. Často je na to upozorní až jejich partner(ka), protože to narušuje i jeho/její spánek. Viz také poruchy spánku, poruchy pohybu související se spánkem.