Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kosti bérce (lat. ossa cruris) jsou dvě rovnoběžně uložené dlouhé kosti, které tvoří kostěný základ bérce: kost holenní a kost lýtková. Obrázek: Kosti pravého bérce – schematický nákres. Kost holenní se nachází na vnitřní (mediální) straně bérce, zatímco kost lýtková se nachází na vnější (laterální) straně bérce. Názvy kostí jsou zvýrazněny tučně, názvy jednotlivých částí kostí zvýrazněny nejsou. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také bérec, kosti dolní končetiny.

Bércový vřed je vřed v oblasti bérce. Bércové vředy nejčastěji vznikají v důsledku nesprávně fungujících žilních chlopní v dolních končetinách, mnohdy v kombinaci s křečovými žilami a s tromboflebitidou. Méně často bércové vředy vznikají následkem drobného poranění – to se stává zejména u lidí s narušeným oběhem a odtokem krve; takové poranění se pak špatně hojí. Bércové vředy mohou být značně bolestivé a negativně ovlivňují kvalitu života. Obrázek: Ošetření bércového vředu – ilustrační fotografie. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také bérec, vřed.

Krátké kosti jsou typem kostí, které mají přibližně tvar krychle či hranolu. Řadí se k nim např. zápěstní kůstky nebo zánártní kosti. Obrázek: Dělení kostí podle tvaru: dlouhé kosti, ploché kosti, krátké kosti, nepravidelné kosti, sezamské kosti a wormianské kůstky. (Zdroj: By BruceBlaus - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29849179) Viz také kosti, dlouhé kosti, ploché kosti, nepravidelné kosti.

Nepravidelné kosti jsou typem kostí, které mají rozmanitý tvar a nelze je zařadit mezi dlouhé, krátké ani ploché kosti. Příkladem nepravidelných kostí jsou obratle. Obrázek: Dělení kostí podle tvaru: dlouhé kosti, ploché kosti, krátké kosti, nepravidelné kosti, sezamské kosti a wormianské kůstky. (Zdroj: By BruceBlaus - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29849179) Viz také kosti, dlouhé kosti, krátké kosti, ploché kosti.

Sezamské kosti neboli sezamské kůstky jsou většinou drobné kosti uložené ve šlachách. Svým tvarem připomínají sezamové semínko, odtud pochází i jejich označení. Největší sezamskou kostí v těle je čéška. Sezamské kosti fungují jako kladky: poskytují šlachám hladký povrch, po kterém mohou klouzat, čímž zvyšují schopnost šlachy přenášet sílu daného svalu. Obrázek: Dělení kostí podle tvaru: dlouhé kosti, ploché kosti, krátké kosti, nepravidelné kosti, sezamské kosti a wormianské kůstky. (Zdroj: By BruceBlaus - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29849179)

Metabolismus kostí je jiný název pro přestavbu kosti. Viz také metabolismus, kosti.

Kostrč (lat. os coccygis) je malá kost přibližně trojúhelníkového tvaru, která se nachází na konci páteře: nahoře je spojena s kostí křížovou. Kostrč jen nepatrně ochraňuje pánevní orgány, jinak není nijak potřebná. Viz také kostra, páteř.

Párová kost je kost vyskytující se na levé i pravé straně těla. Příklady párových kostí jsou kost spánková, kost pažní, kost stehenní, čéška apod. Viz také kosti, párová struktura.

Svalový a kosterní systém je jiný název pro pohybový aparát.

Tvorba kostí neboli depozice kostní tkáně je jeden ze dvou procesů, které se podílejí na přestavbě kosti. Při depozici se vytváří nová kostní tkáň. Tento proces zajišťují specializované buňky, které jsou označovány jako osteoblasty. Viz také přestavba kostí, vstřebávání kostí, depozice.