Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

-stomie je přípona, která znamená „chirurgické vytvoření umělého otvoru, vývodu či vyústění“ nebo „chirurgické propojení dvou dutých anatomických struktur“. Obvykle se kombinuje s cizím názvem orgánu či jiné tělní struktury, které se tento chirurgický zákrok týká. Příklady: ezofagostomie – uměle vytvořený vývod jícnu, gastroenterostomie – umělé napojení žaludku na jednu z kliček tenkého střeva, gastrostomie – uměle vytvořený vývod z žaludku na povrch těla, ileostomie – uměle vytvořený vývod z tenkého střeva na povrch těla, kolostomie – uměle vytvořený vývod tlustého střeva na povrch těla, nefrostomie – uměle vytvořený vývod moči přímo z ledvin na povrch těla, tracheostomie – uměle vytvořený vývod průdušnice na povrch těla, urostomie – uměle vytvořený vývod močovodů na povrch těla, apod. Viz také stomie a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz -stomie.

-lýza je přípona, která znamená „rozklad“, „rozpad“ či „rozpuštění“. Obvykle se kombinuje se strukturou, která tomuto procesu podléhá. Příklady: fibrinolýza – rozpouštění fibrinové sraženiny uvnitř lidského těla, hemolýza – rozklad červených krvinek, při němž se rozpadá jejich buněčná membrána a do okolí se uvolňuje červené krevní barvivo (hemoglobin), spondylolýza – v doslovném překladu „rozpad obratle“ (ačkoli ve skutečnosti jde o stresovou zlomeninu obratlového oblouku), trombolýza – rozpouštění krevní sraženiny (trombu, apod.

-itida je přípona, která znamená „zánět“. Obvykle se kombinuje s cizím názvem orgánu či jiné tělní struktury, ve které se zánět vyskytuje. Příklady: bronchitida – zánět průdušek, gingivitida – zánět dásní, hepatitida – zánět jater, konjunktivitida – zánět spojivek, meningoencefalitida – zánět mozku (encefalitida) kombinovaný se zánětem mozkomíšních plen (meningitida), pankreatitida – zánět slinivky břišní, stomatitida – zánět ústní sliznice, vaskulitida – zánět cév, apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz -itida.

-algie je přípona, která znamená „bolest“. Obvykle se kombinuje s cizím názvem orgánu či jiné tělní struktury, ve které je bolest pociťována. Příklady: artralgie – bolest kloubů, ischialgie – bolest kdekoli v průběhu sedacího nervu, myalgie – bolest svalů, neuralgie – bolest v oblasti, která je zásobována určitým nervem, apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz -algie.

-grafie je přípona, která v lékařství obvykle označuje nějakou zobrazovací metodu. Obvykle se kombinuje s cizím názvem orgánu či jiné tělní struktury, která je vyšetřována, případně s používanou technologií. Příklady: angiografie – zobrazovací vyšetření krevních cév, duktografie – zobrazovací vyšetření mlékovodů, echokardiografie – ultrazvukové vyšetření srdce, elektroencefalografie – záznam elektrické aktivity různých částí mozku, elektrokardiografie – záznam elektrické aktivity srdečního svalu, lymfografie – zobrazovací vyšetření lymfatického systému, mamografie – zobrazovací vyšetření prsu, sonografie – ultrazvukové vyšetření (obecně), apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz -grafie.

-centéza je přípona, která znamená „propíchnutí“ či „punkce“. Příklady: amniocentéza – doslova „propíchnutí amnionu“ (přičemž amnion je vnitřní vrstva plodového vaku), torakocentéza – doslova „propíchnutí hrudníku“ (častěji se však používá pojem pleurální punkce), apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz -centéza.

-patie je přípona, která znamená „onemocnění“. Obvykle se kombinuje s cizím názvem orgánu či jiné tělní struktury, ve které se onemocnění vyskytuje. Příklady: encefalopatie – onemocnění mozku, gastropatie – onemocnění žaludku, kardiomyopatie – onemocnění srdečního svalu (myokardu), mastopatie – nezhoubné (benigní) onemocnění prsu, mikroangiopatie – poškození drobných krevních cév, lymfadenopatie – onemocnění lymfatických uzlin, neuropatie – onemocnění nervového systému, retinopatie – onemocnění sítnice, trombocytopatie – porucha funkce krevních destiček, tyreopatie – onemocnění štítné žlázy, apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz -patie.

-genní je přípona, která znamená: „způsobující (co)“, „produkující (co)“ nebo „podporující vznik nebo rozvoj (něčeho)“, „mající původ (v čem)“ nebo „pocházející od (čeho)“. Obvykle se kombinuje s předponami cizího původu. Příklady: alogenní – pocházející z tkání, buněk nebo DNA jiného jedince téhož druhu (tj. v případě lidí od jiného člověka); autogenní – odebraný z pacientových vlastních tkání, buněk nebo DNA (v chirurgii), nebo vlastními silami navozený (v psychologii); aterogenní – podporující vznik (nebo rozvoj) aterosklerózy; diabetogenní – podporující vznik (nebo rozvoj) cukrovky; kariogenní – způsobující zubní kaz; onkogenní – způsobující vznik nádorů; patogenní – choroboplodný, způsobující onemocnění; psychogenní – mající duševní (nikoli tělesný) původ; syngenní – pocházející z tkání, buněk nebo DNA jiného jedince se stejnými geny (tj. v případě lidí od jednovaječného dvojčete); teratogenní – způsobující vrozené vývojové vady; toxigenní – produkující toxin(y); trombogenní – podporující vznik (nebo rozvoj) trombózy; apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz -genní.

-tropin je přípona používaná k označení hormonů, které působí na určité endokrinní žlázy a stimulují („povzbuzují“) je k produkci jiných hormonů. Příklady: adrenokortikotropin – jeho hlavním účinkem je zvýšená tvorba a uvolňování kortizolu z kůry nadledvin, gonadotropiny – ovlivňují hladinu hormonů, které jsou produkovány pohlavními žlázami, tyreotropin – ovlivňuje hladinu hormonů, které jsou produkovány štítnou žlázou, apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz -tropin.

-rea je přípona, která znamená „výtok“, „tok“ či „tečení“. Obvykle se kombinuje s cizím názvem tělesné tekutiny, která odněkud vytéká, případně s cizím názvem anatomické struktury, ze které nějaká tekutina vytéká. Příklady: diarea – průjem (doslova „tečení skrz“), gonorea – kapavka (doslova „výtok semene“, což ovšem není pravda; název „gonorea“ pochází již ze starověku, kdy byl hnisavý sekret z penisu mylně považován za sperma), -menorea – přípona, která znamená menstruace, tedy „tok menstruační krve“; rinorea – výtok z nosu, seborea – „mazotok“, tedy „tečení [kožního] mazu“; steatorea – zvýšené množství tuků ve stolici (taková stolice je kašovitá až polotekutá); apod.