Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kochleární nerv neboli sluchový nerv (lat. nervus cochlearis) je jednou ze dvou hlavních částí vestibulokochleárního nervu. Kochleární nerv je tvořen senzorickými vlákny vedoucími ze smyslových receptorů ve vnitřním uchu. Tento nerv se podílí na sluchu: prostřednictvím tisíců vláskových buněk v hlemýždi vnitřního ucha se zvukové vlny přeměňují na elektrické impulsy a prostřednictvím kochleárního nervu jsou přenášeny do mozku, kde jsou zpracovány. Obrázek: Přenos zvukových vln dovnitř ucha – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také sluch, vestibulokochleární nerv.

Kochleární implantát je elektronické zařízení, které nahrazuje funkci poškozených vláskových buněk ve vnitřním uchu a stimuluje přímo sluchový nerv. Sluchový nerv vysílá signál do mozku, kde je vnímán jako zvuk. Kochleární implantát se skládá ze dvou částí (viz obrázek níže): samotného implantátu ve vnitřním uchu, vnějšího zvukového procesoru. Mikrofony na vnějším zvukovém procesoru zachycují zvuky, které jsou převáděny na elektrické signály. Procesor posílá tyto signály do implantátu, kde jsou převáděny na elektrické impulsy; ty jsou podle jejich umístění v hlemýždi předávány do různých elektrod. Elektrické impulsy stimulují sluchový nerv a jsou vnímány jako zvuk. Obrázek: Kochleární implantát – schematický nákres. (Zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5593432) Viz také implantát, BAHA.

Eferentní nervové vlákno neboli motorické vlákno je axon (dlouhý výběžek) motorického neuronu, který se táhne daleko od těla neuronu a přenáší signály nervové impulzy z centrálního nervového systému do ostatních částí těla, zejména do svalů a žláz. Viz také aferentní nervové vlákno.

Nervově zprostředkovaná hypotenze je forma hypotenze, která nastává při poruchám komunikace mezi mozkem a srdcem. Může se objevit po dlouhodobém stání, ale také jako reakce na vzrušení nebo stresové situace. Tento typ je častější u dětí a mladých lidí než u starších pacientů. Viz také hypotenze.

Nervová blokáda je lékařský zákrok, který dočasně nebo trvale „vyřadí z činnosti“ některý z periferních nervů. Zároveň je to jeden ze způsobů intervenční léčby bolesti. Úleva od bolesti spočívá v tom, že se přeruší přenos bolesti konkrétním nervem do mozku. Nervovou blokádu lékaři zvažují například po určitých operacích, při těžko zvladatelné bolesti způsobené nádorovým onemocněním nebo při neuralgii trigeminu. Při samotném zákroku lékař vstříkne lokální anestetikum (a často i další lék) do blízkosti nervu, nervového svazku nebo ganglia (shluku buněčných těl neuronů v periferním nervovém systému). Zákrok se často provádí pod kontrolou výpočetní tomografie (CT) nebo ultrazvuku: tím si lékař může být jistý, že injekce je aplikována na správné místo. Touto metodou lze dosáhnout dočasné úlevy od bolesti. Nervovou blokádu lze použít například při akutním výhřezu meziobratlové ploténky. Lékař při zákroku vstříkne lokální anestetikum (a někdy i protizánětlivý lék) těsně vedle podrážděného nervového kořene. Dlouhodobé nervové blokády (a tím i odpovídající úlevy od bolesti) lze dosáhnout zničením určitého nervu pomocí chladu, tepla nebo chemické látky. Tato metoda se používá například při silných bolestech způsobených nádorovým onemocněním. Viz také periferní nervy.

Nervové buňky je jiný název pro neurony. Viz také buňka.

Kraniální nervy je odborný název pro hlavové nervy. Viz také kraniální, nervy.

Středový nerv (lat. nervus medianus) je jeden z pěti hlavních nervů, které vycházejí z pažní pleteně. Jedná se o párovou strukturu, rozlišujeme tedy levý středový nerv a pravý středový nerv. Středový nerv prochází paží a předloktím až do ruky. Zároveň je to jediný nerv, který prochází karpálním tunelem. Viz také nervy, pažní pleteň.

Spinální nervy je odborný název pro míšní nervy.

Nervosvalové onemocnění neboli neuromuskulární onemocnění je velmi široký pojem, který zahrnuje řadu různých onemocnění projevujících se nesprávným fungováním svalů. Nejčastějším příznakem těchto onemocnění je svalová slabost. Nervosvalová onemocnění mohou být vrozená (zvláště pak v případě, že v rodině se vyskytuje genetická predispozice) nebo získaná (jako následek zánětu, úrazu, ischemie) apod. Převážná většina nervosvalových onemocnění se řadí mezi vzácná onemocnění. Mezi nervosvalová onemocnění se řadí např. spinální svalové atrofie, amyotrofická laterální skleróza, svalové dystrofie, Charcotova–Marieova–Toothova nemoc a mnoho dalších.