Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kloubní povrch je jiný název pro kloubní plochu. Viz také klouby.

Zánět povrchových žil je akutní zánět žilní stěny, který může být spojen i s tvorbou krevních sraženin v povrchových žilách. Jedná se o časté onemocnění, které často vzniká na podkladě existence křečových žil: více než 90 procent veškerých zánětů povrchových žil se nachází v křečových žilách. Postiženo je 30 až 40 procent pacientů se závažnými křečovými žilami, ženy častěji než muži. Viz také zánět, povrchové žíly.

Povrchová tromboflebitida je poměrně často se vyskytující onemocnění žil, kdy se v nějaké povrchové žíle současně vyskytuje trombóza i flebitida. Viz také -itida.

Povrchové žíly (lat. venae superficiales) jsou žíly, které se nacházejí blízko povrchu těla. Povrchové žíly hrají významnou roli při ochlazování povrchu těla. Je-li příliš horko, krev se přesune z hlubokých žil do povrchových žil, aby se usnadnil přenos tepla do okolí. Povrchové žíly jsou často viditelné pod kůží. Jsou-li pod úrovní srdce, někdy „vystupují na povrch“ (tzn. vyboulí se). Tento jev lze nejsnadněji pozorovat na rukou: při jejich zvednutí nad úroveň srdce krev z žil odtéká a žíly „zapadnou“ (tzn. kůže se vyrovná), po návratu rukou dolů se žíly krví opět naplní a mohou „vystupovat“. Žíly bývají viditelnější při zvedání těžkých břemen, zvláště pak u jedinců, kteří pravidelně posilují svaly na rukou. Viz také hluboké žíly, žilní perforátory, žilní systém.

Povrchová žilní trombóza neboli PŽT je trombóza, která se utvoří v některé z povrchových žil. Pokud se uvnitř žíly vyskytuje zároveň zánět, jedná se o povrchovou tromboflebitidu. Viz také povrchové žíly, trombóza, hluboká žilní trombóza (HŽT).

Povrchová fascie (lat. fascia superficialis) je jedním z několika typů fascie. Povrchová fascie se nachází téměř ve všech oblastech těla, tvoří nejspodnější vrstvu kůže a obklopuje celý trup a končetiny. Tato fasciální vrstva musí být velmi pohyblivá, proto obsahuje méně kolagenních vláken než ostatní fasciální vrstvy. Povrchová fascie je poměrně elastická a může se do jisté míry natahovat (podobně jako například punčocha), což umožňuje nárůst obvodu tělesných partií (např. během těhotenství nebo i při jiném přírůstku hmotnosti). Pokud se fascie roztáhne příliš, může v některých místech popraskat, a po následném úbytku tělesné hmotnosti (resp. porodu) se již kůže nemůže samovolně vrátit do původní podoby. Viz také fascie.

Kloubní výpotek je abnormální nahromadění tekutiny v kloubu nebo v jeho bezprostředním okolí. Jeho nejčastější příčinou bývá infekce, úraz nebo artritida. Postižený kloub je obvykle oteklý, bolestivý a zatuhlý. Kloubní výpotek v kolenním kloubu je lidově označován jako „voda v koleni“. Viz také klouby, výpotek.

Kloubní dutina (lat. cavitas articularis) je dutina uvnitř synoviálního kloubu, která je vyplněna synoviální tekutinou. Viz také klouby.

Kloubní plocha neboli kloubní povrch (lat. facies articularis) je jakýkoli povrch kosterní struktury (kost u dospělých, chrupavka u rostoucích dětí), který je za normálních okolností v přímém kontaktu s jinou kosterní strukturou jako součást synoviálního kloubu. Kostěné kloubní povrchy jsou obvykle pokryty kloubní chrupavkou. Viz také klouby.

Kloubní chrupavka (lat. cartilago articularis) je chrupavka uvnitř synoviálního kloubu, která pokrývá povrchy skloubených kostí. Kloubní chrupavka jednak snižuje tření, jednak zajišťuje potřebné rozložení tlaku na kost, která se nachází těsně pod ní. To je důležité zejména u kloubů, které jsou vystaveny velké zátěži, jako je například kolenní kloub nebo kyčelní kloub. Viz také klouby, chrupavka.