Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění tepen dolních končetin, je to jeden z projevů aterosklerózy. Porucha prokrvení (ischemie) končetiny může být akutním stavem (akutní tepenná ischemie končetiny), kdy uzávěr postihne i dosud zdravou tepnu. Jde o stav bezprostředně ohrožující končetinu, který musí být řešen se stejnou rychlosti jako jiné akutní ischemické příhody (infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda). Příčinou chronické ischemie je ve většině případů aterosklerotický proces, který způsobuje ucpávání tepen a následnou poruchu prokrvení končetiny (ischemii). Typickým projevem ICHDK je klaudikace (bolest postižené končetiny po ujití určité vzdálenosti). Viz také ischemie.

Kosti dolní končetiny (lat. ossa membri inferioris) jsou párové kosti stehna, bérce a nohy. Pokud počítáme obě dolní končetiny, jedná se celkem o 60 kostí (v závorkách jsou uvedeny počty zmiňovaných kostí): kost stehenní (2), kost holenní (2), kost lýtková (2), čéška (2), zánártní kosti (14), nártní kosti (10), články prstů na nohou (28). Viz také kostra, kosti bérce, kosti nohy, kosti horní končetiny.

Ischemická choroba srdeční (ICHS) je kardiovaskulární onemocnění, při kterém jsou zúžené věnčité tepny (tepny zásobujíci srdce krví). Srdeční sval (myokard) pak není dostatečně zásobován kyslíkem. Mezi typické příznaky patří pocit tlaku na hrudi a bolest na hrudi, což se označuje jako angina pectoris. Náhlá epizoda anginy pectoris může být také prvním příznakem infarkt myokardu, což je život ohrožující stav. Obrázek: Ischemická choroba srdeční – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také ischemie, srdce, akutní koronární syndrom, chronický koronární syndrom.

Dolní dýchací cesty jsou součástí dýchacího systému. Dolní dýchací cesty zahrnují průdušnici, průdušky,průdušinky a plicní sklípky (resp. plíce jako celek). Viz také dýchací cesty, horní dýchací cesty.

Dolní dutá žíla (lat. vena cava inferior) je žíla, která přivádí do srdce odkysličenou krev z dolní poloviny těla, tzn. z břišní dutiny, z pánevní dutiny a z dolních končetin. Obrázek: Průřez lidským srdcem – pohled zepředu. Povšimněte si zejména těchto částí (v závorkách jsou kurzívou uvedeny latinské názvy): levá síň (atrium sinistrum), levá komora (ventriculus sinister), pravá síň (atrium dextrum), pravá komora (ventriculus dexter), dolní dutá žíla (vena cava inferior), horní dutá žíla (vena cava superior), plicnice (truncus pulmonalis), plicní žíly (venae pulmonales), aorta (aorta). (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148201) Viz také horní dutá žíla.

Dolní skořepa nosní (lat. concha nasalis inferior) je párová kost, která spolu s ostatními obličejovými kostmi tvoří součást lebky. Obě dolní skořepy nosní jsou tenké, zakroucené kosti, které se nacházejí v nosní dutině. Společně s horními a středními skořepami nosními (které jsou součástí kosti čichové) pomáhají filtrovat, zvlhčovat a ohřívat vzduch, který dýcháme, a zabraňují tak pronikání studeného vzduchu do plic. Všechny tři páry nosních skořep jsou obaleny sliznicí pokrytou řasinkami, které posouvají hlen a odfiltrované nečistoty směrem k nosohltanu, aby mohly být spolknuty (místo aby se dostaly do plic). Viz také nos, kostra, lebka, obličejové kosti.

Dolní jícnový svěrač neboli LES (zkratka pochází z anglického názvu lower esophageal sphincter) je prstenec hladké svaloviny v dolní části jícnu, těsně před žaludkem. Dolní jícnový svěrač není pod vědomou kontrolou. LES uzavírá průchod mezi jícnem a žaludkem, a tím brání žaludeční šťávě i žaludečnímu obsahu, aby pronikaly zpět do jícnu. Pokud tento proces nefunguje správně, žaludeční obsah se vrací zpět (odborníci to označují jako zpětný tok či reflux, v tomto případě gastroezofageální reflux) a příznakem může být pálení žáhy. Viz také jícen, sval svěrač, horní jícnový svěrač.

Bolest dolní části zad postihuje oblast bederní páteře, což je zhruba úsek mezi spodním okrajem žeber a boky (kyčlemi). Tyto bolesti jsou většinou neškodné a i bez léčby po několika dnech až týdnech odezní. Někdy se však bolest dolní části zad může vracet (recidivovat) nebo se stát chronickou a přetrvávat i několik měsíců. Jen zřídka je bolest dolní části zad způsobena vážným onemocněním. Bolest dolní části zad patří k nejčastějším potížím vůbec: alespoň jednou za život postihne přibližně 85 % populace, tedy asi osm z deseti lidí. Viz také bolest, bolest zad, nespecifická bolest dolní části zad, specifická bolest dolní části zad.

Záněty dolních dýchacích cest jsou závažnější než záněty horních dýchacích cest, i když příznaky nemusí být zpočátku tak naléhavé. Mezi záněty dolních dýchacích cest se řadí: zánět průdušnice (tracheitida), zánět průdušnice a průdušek (tracheobronchitida), zánět průdušek (bronchitida), zánět průdušinek (bronchiolitida), zápal plic (pneumonie). Viz také zánět, dolní dýchací cesty, záněty horních dýchacích cest.

Infekce dolních močových cest je souhrnný pojem pro infekci některé části dolních močových cest. Mezi infekce dolních močových cest se řadí zánět močového měchýře (cystitida) a zánět močové trubice (uretritida). Viz také infekce, dolní močové cesty, infekce močových cest, infekce horních močových cest.