Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Infračervené záření je jedním z několika základních typů elektromagnetického záření. Lidé i zvířata vnímají infračervené záření jako teplo (pomoci specializovaných smyslových receptorů v kůži). V lékařství se infračervené záření využívá například v rámci termoterapie. Některé teploměry využívají infračervené záření k orientačnímu měření tělesné teploty. Viz také elektromagnetické spektrum, elektromagnetické záření.

UVC záření je neviditelné záření, které je součástí energie pocházející ze Slunce. Většina UVC záření pocházejícího ze Slunce je na zemském povrchu blokována ozónovou vrstvou. V medicíně může UVC záření pocházet také ze speciálních lamp nebo laseru a používá se k ničení choroboplodných zárodků nebo k hojení ran. Používá se také k léčbě některých kožních onemocnění, jako je lupénka, vitiligo apod. Viz také záření, ultrafialové záření.

Neionizující záření je druh nízkoenergetického záření, které nemá dostatečnou energii na to, aby z atomu nebo molekuly odstranilo elektron (záporně nabitou částici). Mezi neionizující záření se řadí viditelné, infračervené světlo a ultrafialové záření, mikrovlny, rádiové vlny a radiofrekvenční energie z mobilních telefonů. U většiny typů neionizujícího záření nebylo zjištěno, že by se podílelo na vzniku zhoubných nádorů. Viz také záření.

UVB záření je neviditelné záření, které je součástí energie pocházející ze Slunce. UVB záření může způsobit spálení, ztmavnutí a zhrubnutí pokožky, melanom či jiné typy rakoviny kůže. Kromě toho může způsobit problémy se zrakem a imunitním systémem. Dermatologové (specialisté na kožní onemocnění) doporučují, aby lidé používali opalovací krémy, které chrání pokožku před ultrafialovým zářením. V medicíně pochází UVB záření také ze speciálních lamp nebo laseru a používá se k léčbě některých kožních onemocnění, jako je lupénka, vitiligo apod. Viz také záření, ultrafialové záření.

UV záření je zkrácený název pro ultrafialové záření. Viz také záření, UVA záření, UVB záření, UVC záření.

Ionizující záření je druh vysokoenergetického záření, které má dostatečnou energii na to, aby z atomu nebo molekuly odstranilo elektron (záporně nabitou částici), čímž dojde k ionizaci tohoto atomu či molekuly. Ionizující záření může způsobovat chemické změny v buňkách a poškozovat DNA. To může zvýšit riziko vzniku některých zdravotních potíží, například rozvoje zhoubného nádoru. Ionizující záření může pocházet z přírodních zdrojů, jako je radon a kosmické záření (záření, které vstupuje do zemské atmosféry z vesmíru). Může však pocházet také z lékařských přístrojů používaných pro vyšetření zobrazovacími metodami, jako jsou rentgenové vyšetření (RTG), výpočetní tomografie (CT) nebo pozitronová emisní tomografie (PET). Vystavení velmi vysokým dávkám ionizujícího záření (např. při havárii jaderné elektrárny nebo při vystavení účinkům jaderné zbraně) může způsobit okamžité poškození lidského organismu, včetně vážného poškození kůže nebo hlouběji uložených tkání, akutní nemoci z ozáření a smrti. Viz také záření.

Gama záření je jedním z několika základních typů elektromagnetického záření. Gama záření má vyšší energii a je pronikavější než rentgenové záření. Gama záření vzniká při radioaktivní přeměně některých chemických prvků, kdy částice v jádrech atomů (protony nebo neutrony) přecházejí ze stavu s vyšší energií do stavu s nižší energií. Energie uvolněná při tomto procesu se projevuje jako gama záření. V lékařství se gama záření uplatňuje například u gama nože. Poznámka: Na rozdíl od jiných typů radioaktivního záření, které mají částicový charakter (tj. alfa záření, beta záření nebo neutronové záření), je gama záření čistě elektromagnetické záření. Viz také záření, elektromagnetické spektrum, elektromagnetické záření.

UVA záření je neviditelné záření, které je součástí energie pocházející ze Slunce. UVA záření pochází také z lamp, které se používají v soláriích. UVA záření může způsobit nejen předčasné stárnutí kůže a rakovinu kůže, ale také problémy se zrakem a imunitním systémem. Dermatologové (specialisté na kožní onemocnění) doporučují, aby lidé používali opalovací krémy, které chrání pokožku před ultrafialovým zářením. V medicíně pochází UVA záření také ze speciálních lamp nebo laseru a používá se k léčbě některých kožních onemocnění, jako je lupénka, vitiligo apod. Viz také záření, ultrafialové záření.

Záření neboli radiace je obecné označení pro energii uvolňovanou ve formě částic nebo tzv. elektromagnetických vln. Mezi běžně se vyskytující zdroje záření patří sluneční paprsky (obsahující mj. ultrafialové záření), radon vyskytující se v životním prostředí, kosmické záření z vesmíru, případně některé druhy záření používané v lékařství (rentgenové záření, radioaktivní záření vznikající při rozpadu radionuklidů apod.). Některé typy záření mohou poškozovat buňky. Toho však lze využít i k léčebným účelům, např. při protinádorové léčbě. Odvozené přídavné jméno je radiační. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz záření, případně radiace, radiační apod.

Ultrafialové záření neboli UV záření je jedním z několika základních typů elektromagnetického záření. Tyto neviditelné paprsky jsou přirozenou součástí slunečního záření (ale dají se vytvořit i uměle, např. v soláriích). Ultrafialové záření, které dopadá na zemský povrch, se skládá ze dvou typů paprsků: UVA a UVB. (Kromě toho existuje i UVC záření, ale to je z velké části blokováno ozonovou vrstvou.) Ultrafialové záření může přispět k poškození kůže, předčasnému stárnutí, vzniku melanomu i dalších typů zhoubných nádorů kůže. Kromě toho může způsobit problémy se zrakem a imunitním systémem. Dermatologové (specialisté na kožní onemocnění) doporučují, aby lidé používali opalovací krémy, které chrání pokožku před ultrafialovým zářením. Poznámka: Ultrafialové záření se někdy používá i k léčebným účelům. V takovém případě pochází ze speciálních lamp nebo laseru a využívá se např. k léčbě některých kožních onemocnění, jako je lupénka, vitiligo apod. Viz také záření, UV index, elektromagnetické spektrum, elektromagnetické záření.