Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Karcinom in situ neboli CIS (zkratka pochází z anglického názvu carcinoma in situ) je uskupení abnormálních buněk, které zůstávají v místě, kde vznikly (tzn. nerozšířily se). Tyto abnormální buňky však mohou dát vznik zhoubnému nádoru, tzn. začít se šířit do zdravé tkáně, která se nachází v jejich bezprostředním okolí. Viz také karcinom, in situ, duktální karcinom in situ, lobulární karcinom in situ.

Duktální karcinom in situ neboli DCIS (zkratka pochází z anglického názvu ductal carcinoma in situ) je označení pro uskupení abnormálních buněk, které se nacházejí v epitelu (výstelce) mlékovodu. V případě DCIS se abnormální buňky se nerozšířily mimo mlékovod do jiných tkání v prsu. DCIS se může stát invazivním nádorem a rozšířit se do dalších tkání. Viz také duktální, karcinom in situ, lobulární karcinom in situ.

Lobulární karcinom in situ neboli LCIS (zkratka pochází z anglického názvu lobular carcinoma in situ) je označení pro uskupení abnormálních buněk, které se nacházejí v epitelu (výstelce) lalůčku prsní žlázy. LCIS se jen zřídkakdy rozvine v invazivní nádor. Výskyt LCIS v jednom prsu však zvyšuje riziko vzniku karcinomu prsu v obou prsech. Viz také lobulární, karcinom in situ, duktální karcinom in situ.

In situ je latinský výraz, který doslova znamená „v místě“. V souvislosti s lékařstvím se používá zejména v onkologii, kde in situ znamená „v původním místě“ Například karcinom in situ je uskupení abnormálních buněk, které zůstávají v místě, kde vznikly (tzn. nerozšířily se). Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz in situ.

Germinální neoplazie in situ neboli GCNIS (zkratka pochází z anglického názvu germ cell neoplasia in situ) je prekanceróza („předrakovinný stav“), která se může vyvinout ve varleti. GCNIS znamená, že zárodečné buňky (tedy buňky, z nichž u mužů vznikají spermie) v semenotvorných kanálcích se změní tak, že jsou považovány za abnormální. Zárodečné buňky v takovém případě pod mikroskopem vypadají jako nádorové buňky, ale ještě se jako nádorové buňky nechovají. To znamená, že neprorůstají do okolních tkání (odborně řečeno jsou neinvazivní). Z GCNIS se později může vyvinout jakýkoli typ germinálního nádoru. Terminologická poznámka: Germinální neoplazie in situ bývá někdy označována i jako testikulární intraepiteliální neoplazie (TIN). Viz také germinální, neoplazie, in situ.

Tyčinky jsou jedním ze dvou hlavních typů světločivých buněk, které se nacházejí v sítnici. Na rozdíl od čípků fungují tyčinky dobře i při slabším osvětlení, neboť jsou citlivé i na nepatrné zdroje světla. Tyčinky jsou proto téměř výhradně zodpovědné za vidění v noci. Tyčinky však hrají jen malou roli v barevném vidění, což je hlavním důvodem, proč jsou barvy při slabém světle mnohem méně patrné. Tyčinky se nacházejí spíše na vnějších okrajích sítnice, proto jsou užitečné při periferním vidění. V lidském oku se nachází asi 90–120 milionů tyčinek. Viz také čípky (v sítnici).

Transvaginální síťka je speciální chirurgická síťka, která se používá při léčbě stresové inkontinence moči u některých žen. Síťka se do malé pánve umísťuje tak, aby podepřela sestupující pánevní orgány a převzala funkci poškozeného a nedostatečného podpůrného a závěsného aparátu. Toto řešení je vhodné u žen, které mají vážně poškozené pánevní dno a je u nich tedy vysoké riziko opakování obtíží v případě zvolení „šetrnější“ operace – vaginoplastiky. Terminologická poznámka: Název „transvaginální“ v názvu této síťky je odvozen od jejího způsobu implantace, který se provádí při chirurgickém zákroku přes pochvu. Viz také transvaginální.

Sítnice (lat. retina) tvoří vnitřní vrstvu oční bulvy a má zcela zásadní funkci pro vidění. Sítnice obsahuje světločivé buňky, což jsou jednak tyčinky, které jsou uzpůsobené pro vidění v šeru, jednak čípky, které zajišťují barevné vidění. Světločivé buňky tak člověku umožňují vidět ve dne, za soumraku, a dokonce i v noci, nebo alespoň rozeznávat obrysy, a rozlišovat barvy a odstíny. Odvozené přídavné jméno je sítnicový (česky) nebo retinální (z latiny).

Čípky jsou jedním ze dvou hlavních typů světločivých buněk, které se nacházejí v sítnici. Na rozdíl od tyčinek fungují čípky nejlépe při dobrém osvětlení. Čípky reagují odlišně na světlo různých vlnových délek, a jsou tak zodpovědné za barevné vidění. Čípky jsou nejhustěji rozmístěny v tzv. centrální jamce sítnice (lat. fovea centralis), která se nachází uprostřed žluté skvrny. Směrem k okrajům sítnice se hustota čípků naopak snižuje. V lidském oku se nachází asi 6–7 milionu čípků. Viz také tyčinky (v sítnici).

Odchlípení sítnice je velmi závažný stav, kdy se uvolní tenká vrstvička buněk v oku (tzv. sítnice) od svého podkladu. Je potřeba okamžitý lékařský zásah, jinak může dojít k trvalému poškození zraku.